Podle nového výzkumu 150 let je nejstarší možný věk, kterého by se člověk mohl reálně dožít. K takovému závěru vědci dospěli po prozkoumání počtu krevních buněk u lidí z různých věkových kategorií.

Jeanne Calmentová z Francie, která zemřela v roce 1997 ve vysokém věku 122 let a 164 dní, je zatím nejstarší osobou v historii. Je možné, že bude její rekord někdy překonán?

Vědeckofantastická literatura se již dlouho zabývá myšlenkou, že by věda mohla zastavit proces stárnutí a teoreticky umožnit člověku žít věčně, pokud by nezemřel v důsledku nehody nebo nemoci. Ale to nejspíš nebude bez technologických zásahů možné.

Vědci se nyní domnívají, že existuje pevná hranice, jak dlouho může člověk přirozeně žít, a vše souvisí s odolností lidského těla vůči zraněním a stresu.

K těmto závěrům dospívají díky nedávné studii, během níž vědci ze singapurské biotechnologické společnosti Gero zkoumali počet krevních buněk velké skupiny lidí, aby zjistili schopnost zotavení u různých věkových skupin.

MŮŽE ZA TO KREV

Je všeobecně známo, že například zdravý teenager, který upadne, se často jen opráší a pokračuje za svým cílem, jako by se nic nestalo, zatímco křehkému osmdesátníkovi může trvat měsíce, než se plně zotaví.

Podle výzkumu se tato schopnost zotavení zcela vytrácí mezi 120-150 lety, což naznačuje, že 150 let může být absolutní horní hranicí přirozené délky lidského života.

„Tato studie vysvětluje, proč i ta nejúčinnější prevence a léčba nemocí souvisejících s věkem zlepšuje pouze průměrnou, nikoli maximální délku života,“ uvádí spoluautor studie Andrej Gudkov.

Podle něj je jedinou možností dožít se vyššího věku vyvinutí skutečné terapie proti stárnutí.