Vlkodlaky – monstra, kteří jsou napůl člověkem a napůl vlkem a mohou mít možná až nadpřirozenou sílu a dalších schopnosti – není potřeba obsáhle představovat. Málokdo ale ví, že Inuité žijící původně na Aljašce, na severu Kanady a v Grónsku mají své legendy o krvežíznivém vlkodlačím monstru. První Adleti, jak těmto bytostem Eskymáci dodnes říkají, prý žili v dávných dobách, kdy vznikli z pohlav

Vlkodlaky – monstra, kteří jsou napůl člověkem a napůl vlkem a mohou mít možná až nadpřirozenou sílu a další schopnosti – není potřeba obsáhle představovat. Málokdo ale ví, že také Inuité, žijící původně na Aljašce, na severu Kanady a v Grónsku, mají své legendy o krvežíznivém vlkodlačím monstru. V pověstech Inuitů vystupují zvlá

Když se ho ptali, proč za dobrodružstvím cestuje osamoceně, odpovídal: „Život v kolektivu vždycky nahlodávají spory. Jeden chce tohle, druhý něco úplně jiného. To není nic pro mě. Psů se ptát nemusím.“ Co vše stihl japonský dobrodruh Naomi Uemura? A kdo a kde ho naposledy viděl? Uemura byl neohrožený dobrodruh. Kdo prvn

Bývalý mořský ekolog se snaží použít podvodní kamery a zachytit nepolapitelnou šelmu z Aljašského jezera. Jezero Iliamna leží na severu Aljašky a je 77 mil dlouhé a 22 mil široké, to z něj činí jedno z největších jezer ve Spojených státech amerických. I toto jezero je prý domovem netvora. Mnoho rybářů přísahá, že ho někdy ve vodě vidělo. V roce 1980 nabídl deník Anchorage Daily News sto tisí

Zatím nejznámější jezerní příšerou je zřejmě „Lochnesská nestvůra“, neboli také zkráceně nazývána „Nessie“. Údajně jde o záhadný druh prehistorického živočicha ze skotského jezera Loch Ness. Sice zatím tento živočich i při občasných snahách nebyl dostatečně identifikován, ale existuje o něm řada příběhů, hlášení, náčrtků či údajných fotografii, popisující tohoto tvora se zvláštním tělem dlouhým as

Mnoho bájných příšer a tvorů ze severu má svůj původ v dávných eskymáckých legendách a najdeme je nejen na Aljašce, ale třeba i v Grónsku a dalších oblastech kolem Severního ledového oceánu. To je i případ tzv. Qalupalika – strašidelného tvora, který údajně žije pod ledem při pobřeží Aljašky a dalších lokalit. Většina lidí má dnes samozřejmě za to, že jde pouze o výmysl z prastaré eskymácké myt

Čas od času se objevují zprávy od lodích duchů, které stále plují oceány. Jednou z nich je také loď SS Baychimo. Opuštěná plula nejméně 37 let. Na vodu byla tato loď spuštěna v roce 1914 pod jménem Ångermanelfven. Jednalo se asi o 70 metrů dlouhý nákladní parník, postavený ve Švédsku. Její obvyklá trasa vedla ze Švédska do Hamburku, kam vozila náklady všeho druhu. Po ukončení první světové válk

Esiehské jezero v severní Aljašce prý uvolňuje takové množství methanu, že můžete jeho hladinu jednoduše zapálit. Když se člověk projde kolem jezera, slyší bublání a syčení vycházející ze sněhu a ledu. Vodu už deset let zkoumá v rámci studie ekoložka Katey Walter Anthony z aljašské univerzity Fairbanks. V roce 2010 navíc vyšlo video, kde tým vědců vyvrtal díry do ledu a vodu zapálil. Velké množ

Na Aljašce se na několika hektarech tyčí antény, které studují zemskou ionosféru. Výzkum je označován zkratkou HAARP. Je ale zařízení zároveň schopné ovlivňovat počasí, nebo dokonce ovládat lidskou mysl, jak se tvrdí? Mohou tyto antény způsobovat katastrofická zemětřesení, záplavy nebo sucha? Podle konspiračních teoretiků ano. Čím si ale tento program zasloužil jejich pozornost? Především tím,