Na česko-polském pomezí najdeme obec, která je zmiňována již v 16. století. V malebné krajině Orlických hor vzniká později i barokní chrám, který plnil též funkci centra významného mariánského poutního místa. Jaké zázraky se zde odehrály? Tradice křesťanských poutí v Neratově, dnes části obce Bartošovice v Orlických horá

Bájný duch pečující o pohoří Krkonoše má nejasný původ. V češtině zdomácnělé pojmenování Krakonoš použil jako první divadelní dramatik V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč. Psal se tehdy rok 1824. Kde však hledat počátky mýtu o vládci Krkonoš? Jedna z teorií o šíření příběhů o Krakonošovi zazněla i v koprodukční česko-slovensko-německé pohádce K

„Prostě kameny. Byly tady, jsou a budou. K čemu je nějaké zkoumání?“ zřejmě tak nějak se na podivné kamenné řady na náhorní plošině Rovina nad Kounovem poblíž Rakovníka dívají skeptici. Záhadologové naopak už desítky let spřádají více či méně uvěřitelné teorie k čemu mohly sloužit. Hypotéz je hodně, věrohodná odpověď přesto stále schází.    

Lokalit opředených legendami o zázračných uzdraveních, je v Česku celá řada. Do jaké míry ale tato místa opravdu pomáhají? Podle psychotroniků není sporu o tom, že se někde může kumulovat velké množství pozitivní energie. Právě tam je prý nejpravděpodobnější, že skutečně dojde k zlepšení zdravotního stavu! Studánky, léčivé prameny, náboženská poutní místa

Ve středověké arabštině najdeme termín saqaliba. Používán byl pro označení příslušníků slovanského etnika z východní Evropy. Jednalo se ale o zcela speciální kontext, protože „saqaliba“ byli pojmenováni otroci, kteří z těchto regionů pocházeli. V oblasti severoafrického Maroka se měla nacházet záhadná pevnost, která s výrazem saqaliba velmi úzce so

Pověst o blanických rytířích, kteří dřímají v hoře nedaleko středočeského Načeradce, je dnes slavná hlavně díky divadelnímu zpracování Zdeňka Svěráka (*1936) a Ladislava Smoljaka (1931–2010). Inspirací jim při psaní scénáře bezesporu jsou Jiráskovy Staré pověsti české. „Na temeni Blaníka zříš ve stínu buků, jedlí a smrků pradávné kamenné hradby, většinou

Potemnělou oblohu nad hlubokým lesem křižují blesky. Mládenec z nedalekého statku poslaný pro medicínu do nedalekého města uhání lesní pěšinou, seč mu síly stačí. Neustále se ohlíží, zuby mu cvakají zimou a strachem. Strachem z pověsti o strašlivých divých ženách, které v lese napadají osamělé poutníky. Náhle na pěšině před sebou spatřuje lidské tělo. Opatrně se k němu přiblíží a s úlekem uzří roz

V osobním horoskopu člověka prý můžeme objevit jeho talent stejně jako slabá místa. Najdeme zde rovněž obory, v nichž může vyniknout, a také oblasti, ve kterých bude mít v životě problémy. Jsou v něm prý vidět sklony k závislostem – omamným látkám, alkoholu, drogám. Dokonce zde najdeme vlastnosti, které jedinci mohou bránit v úspěchu. O všech těchto skutečnostech je přesvědčena česká astroložka Ka

V astrologickém znamení Vah již Slunce svítí znatelně méně. V tomto období jsou dny i noci stejně dlouhé a udržují tak rovnováhu. V rostlinách se zastavuje přívod šťáv, začínají vadnout a sesychat. V podzimní rovnodennosti lidé spatřovali vstup Slunce branou mrtvých do říše stínů, tedy do říše boha Háda… Slunce vstupuje do podzemí... Sluneční kotouč sestupuj

Jako pověstná červená nit se českou historií táhnou legendy, ve kterých vystupují ženské přízraky a démoni. Svědectví o tajemných bytostech, které páchají ty nejhorší skutky, nebo naopak pomáhají všem lidem, kteří prokážou dobrou vůli. Jde ale vždy pouze o legendy? Nebo snad mohou být některé z těchto bytostí, třeba Černé paní, skutečné?   Po pě