Řecký archeolog Spyridon Stais (1859–1932) nervózně pobíhá po lodi a přehýbá se přes okraj, div nevypadne ven. Každou chvíli vynesou z vraku římské lodi další úchvatné objevy! 

Po několika minutách se na hladinu skutečně vynořuje několik potápěčů ukazujících, že je možné začít vytahovat přivázaný náklad. O několik desítek minut později už Stais prozkoumává vytažené sochy a kameny.

Pečlivě třídí všechny nálezy, když ho najednou zaujme obrys ozubeného kolečka obtisknutého v jednom kusu kamene. Srdce se mu zastaví, když záhy objeví další a nakonec i kolečka samotná. Z vody jich je postupně vytaženo několik desítek.

Světlo světa tak spatřuje jeden z nejslavnějších záhadných objevů – Mechanismus z Antikythéry. Je tento údajný předchůdce moderních počítačů skutečným důkazem, že byly starověké civilizace daleko vyspělejší, než si myslíme?

Předběhl dobu o stovky let

Když je v roce 1902 z vraku římské lodi u řeckého ostrova Antikythéra vytažena soustava ozubených kol, ve vědeckém světě nastane poprask.

Podivuhodný stroj, který údajně obsahuje desítky ozubených koleček zasazených do dřevěné bedýnky s bronzovým obložením a s ciferníky po stranách, totiž nemá obdoby.

Ačkoliv vznikl zřejmě kolem roku 205 před naším letopočtem, provedením se vyrovná technologii, na kterou lidstvo oficiálně dosahuje až v 18. století! A k čemu měl sloužit?

Vědci se shodují, že šlo zřejmě o jeden z prvních analogových počítačů, který byl určen k propočítávání a simulaci pohybu některých nebeských těles nebo k předpovídání zatmění měsíce.

„Pro technologii je tento mechanismus tak důležitý, jako je Akropole pro architekturu. Je to jedinečné zařízení,“ prohlašuje dnes o nálezu řecký profesor John Seiradakis z Aristotelovy univerzity v Soluni.

Sestrojil mechanismus Archimédes?

V letošním roce dochází ohledně prvního počítače na světě k dalšímu posunu. Díky nově vyvinutému skafandru Exosuit se potápěči konečně mohou pořádně pustit do prozkoumávání vraku římské lodi.

Práce budou pokračovat i příští rok, a tak stále nevíme, kam se loď plavila a proč bylo na její palubě tak unikátní zařízení. Otázek je ale mnohem víc: Kdo přístroj sestrojil?

A jak je možné, že tento řecký vynález vzniká zřejmě v době, kdy na to tento národ nemá poznatky a technologii? Podle některých teorií mohl mít na konstrukci stroje vliv řecký vynálezce, astronom a filozof Archimédes (287–212 př. n.

l.), který je sám o sobě velmi záhadnou postavou. Některé jeho poznatky totiž předběhly dobu o stovky let. Mnozí záhadologové pak zastávají teorii, že byl mechanismus sestrojen podle plánů nějaké prastaré civilizace. Daleko starší, než je ta řecká.