Vyčerpání, stres, nedostatek energie. Typické problémy dnešní společnosti, se kterými se bojuje jen obtížně. Stále více lidí proto vyhledává místa, na kterých je podle některých teorií možné dobít baterky mnohem rychleji. A jak se ukazuje, stačí se rozhlédnout, v naší zemi jich jsou možná až stovky. Zde jsou ta nejzajímavější z nich. [gallery ids="128628,128629,128630,128631,128632,128633,1286

Když v Kostelci nad Černými Lesy vládla osvícená šlechtična Marie Terezie Savojská (1694−1772), působil ve městě farář, později i děkan, doktor bohosloví František Rafael Koliander (1695−1759). Marie Terezie Savojská proslula zejména tím, že v březnu roku 1736 propustila město Kostelec nad Černými Lesy z poddanství, na což měl vliv právě i František Rafael Koliander. Muž velmi tajemného původu…

Je to jedno z těch sychravých rán, kdy je obloha šedá a mraky těžké, jako kdyby je někdo vytesal z betonu. Po chodnících se míhají stíny vran přistávajících v korunách stromů, odkud na nás pokřikují. Brána Malostranského hřbitova se se skřípěním otevírá, vcházíme dovnitř. Ať se jim to líbí, nebo ne, i my chceme blíže poznat záhady a tajemné příběhy, které ukrývá. Musí to být zvláštní pocit.

V roce 1928 ztroskotala po návratu ze severních polárních oblastí italská vzducholoď Italia. Na její palubě byl i český vědec František Běhounek (1898-1973). Není tedy divu, že se obyvatelé tehdejšího Československa o tuto událost velmi zajímali. A nejen to… Snažili se i pomáhat. Do hledání odpovědí po osudu ztracené výpravy se zapojila i Emílie S

Jako zřejmě i jinde ve světě, rovněž také i na našem území docházelo poměrně často k lidským obětem a k zřejmě i s nimi spojovaným paranormálním jevům. Asi nejznámější z takových míst je Býčí skála v Moravském krasu. Co přesně se zde v dávné minulosti odehrávalo, to se však zřejmě již nikdy nedozvíme... V roce 1871 bylo v Býčí skále nalezeno obrovské množství

Prastaré kultury v Evropě i v Americe uctívaly mnoho různých bohů a pravidelně jim předkládaly oběti. V některých případech dokonce oběti lidské. Nezřídka nebylo součástí rituálu jen obyčejné zabití, naopak šlo o neuvěřitelně krvavou podívanou. K čemu tyto rituály měly sloužit? A odkud pramení tehdejší záliba v krveprolití? Po dlouhých dnech až týdnech pří

Pověst o švédském veliteli Orontovi, který se má až do dnešních dnů zjevovat na hradě Houska, vypráví příběh z doby po ukončení třicetileté války, kdy krutý Švéd zůstal na Housce a svými loupeživými výpady sužoval celé okolí, a to až do té míry, že nakonec byli mělničtí měšťané nuceni za jeho dopadení vypsat odměnu 100 tolarů. Kouzelné kule Na Oronta se pod

Už po mnoho let se redaktoři časopisu ENIGMA vydávají na ta nejtajemnější místa české kotliny. Některá prý pronásledují přízraky, jiná mají podle senzibilů silnou mystickou energii. Nyní nastal čas představit si TOP 10 námi navštívených lokalit. Kde jsme cítili nejsilnější atmosféru? A na kterých místech bychom rozhodně nechtěli sami strávit noc? [gallery ids="117815,117814,117813,117812,117811

Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu. Tak zní celý název slavného templářského řádu, který od 12. do 14. století působí v řadě zemí. Templářští rytíři po sobě nechávají legendy o pokladech a celou řadu pevností rozesetých po celé Evropě. Vydáváme se ke zřícenině jedné z nich. Co nás čeká na hradě Templštejn? Pouhých 80 let dlouhé působení templářů

Vrch Chotuc s nadmořskou výškou asi 254 metrů najdeme 1 kilometr od obce Křinec na Nymbursku. O tom, že byl obydlen už v dávných dobách, svědčí i fakt, že je zde až do dnešních dnů patrný val. V 5. a 6. století se na tomto místě nacházelo halštatsko–laténské hradiště, které však zaniklo s příchodem Keltů. Právě Keltové na tomto vrchu založili místo využívané