Francouzský král Filip IV. Sličný si mne spokojeně ruce. Zatýkání templářů se totiž pomalu přelévá z jeho domoviny i do ostatních evropských zemí.

„Pane, hrozně mě to mrzí, ale musím vám sdělit, že několika z nich se podařilo z Francie uprchnout. Někdo je musel před zatýkáním varovat,“ říká mu jeden z poddaných. Blažený úsměv z královy tváře okamžitě mizí. „Najděte je!

To je rozkaz!“ vykřikuje jako smyslů zbavený. Jeho přání se ale nikdy nevyplní…

Svatoušci to asi nebyli

Templáři jsou ve své době obviňováni z mnoha hříchů. Údajně popírají Krista, provádějí rituální vraždy, dopouštějí se obscénního chování, znesvěcují kříž a przní svatou mši. Jsou snad členové tohoto řádu vzývači Satana?

Většina historiků se shoduje, že proces s templáři byl vykonstruovaný. Král Filip IV. Sličný se prý jenom potřeboval zbavit nepohodlného řádu, aby mohl získat jeho majetek.

Obvinění z kacířství patří ve středověku k nejjednodušším způsobům, jak něčeho takového dosáhnout. Na druhou stranu existují mnohé náznaky potvrzující, že templáři příliš svatí nebyli. Mnozí templáři se k satanistickým rituálům během procesu přiznávají.

Jde jen o následek mučení? Mnozí z obviněných mluví nezávisle na sobě o uctívání modly zvané Bafomet.

„Viděl jsem tuto lidskou hlavu, držel jsem ji a ohmatával během zasedání kapituly v Montpellier a uctíval jsem ji jako ostatní bratři, ale jen slovy, ne srdcem,“ tvrdí vyšetřovatelům na mučidlech templář Hugues de Pairaud. Inkvizitoři mají jasno:

„Templáři jsou kacíři a patří na hranici.“ Prvních 54 templářů je upáleno v Paříži dne 12. května roku 1310. A další následují…

Jde si pro ně smrt

Ostrov Île de la Cité na francouzské řece Seině v samém srdci Paříže bude za okamžik svědkem něčeho strašného. Dne 18. března 1314 zde má být upálen poslední templářský velmistr Jacques de Molay, který je údajně „zatvrzelým kacířem“.

Podle legendy Molay na hranici prokleje jak francouzského krále Filipa IV. Sličného, tak papeže Klementa V. „Do roka a do dne se sejdeme u Božího soudu!“ vykřikuje.

Papež umírá jen měsíc po svém údajném prokletí a francouzský král ho na onen svět následuje za sedm měsíců. Dokázal to Jacques de Molay díky vlivu satanských mocností?

Prokletí posledního templářského velmistra podle některých teorií zafungovalo a vzalo život viníkům zkázy řádu. V roce 2001 však vyjde najevo, že papež byl ve všem nevinně.

„Objevila jsem v tajném vatikánském archivu spis, který byl dlouhá staletí považován za ztracený. Je to přelomový nález, protože mění pohled na celý proces s templáři,“ říká autorka nálezu Barbara Frale (*1970) a pokračuje:

„Dosud převládalo přesvědčení, že papež považoval templáře za vinné, ale v tomto pergamenu mluví o nevině templářského velmistra a dalších hodnostářů.“ Tzv.

Chinonský pergamen tak podle ní dokazuje, že hlava římskokatolické církve templáře v roce 1308 tajně omilostnila a že papež chtěl zničení řádu zabránit. Údajně byl ale ve vleku mocenské hry francouzského krále…