Některá místa mají zvláštní atmosféru i za bílého dne. A pak jsou taková, kam se člověku příliš nechce po setmění. Hrad Zvíkov patří k těm druhým.

V jeho útrobách se totiž podle tradice ukrývá Rarášek, malý zlý duch, který dokáže vyděsit lidi, dělat neplechu a zjevit se ve chvíli, kdy ho nikdo nečeká. Začíná příběh, v němž není snadné oddělit starou legendu od skutečných podivných událostí.

Nejčastěji se Raráškův příběh spojuje s Hlízovou věží, známou také jako Markomanka. Podle pověsti se v 16. století při opravách věže začaly dít podivné věci. Dělníci měli být vystrašeni něčím, co nedokázali vysvětlit, a nakonec z hradu odešli.

Od té doby se Rarášek údajně zdržuje právě v okolí věže a Korunní síně. Vypráví se také, že člověka, který by v tajemné části hradu přenocoval, může do roka potkat smrt. Zní to jako dokonalý středověký horor.

Jenže je tu jeden háček: samotná historie hradu tuto děsivou epizodu nepotvrzuje. Oficiální historie Zvíkova popisuje jeho vznik a stavební vývoj, nikoli nadpřirozené události.

A podle dlouholeté zvíkovské průvodkyně a kronikářky Heleny Smolkové nemusí být příběh o Raráškovi vůbec tak starý, jak se traduje. Spojován je totiž také s dramatikem Ladislavem Stroupežnickým (1850-1892), který měl zdejší kraj rád.

Pak se začnou vybíjet baterie

Tím ale záhadná pověst nekončí. Zvíkov si v průběhu let získal pověst místa, kde se dějí podivné věci.

Při natáčení filmu či dokumentárních záběrů se podle svědectví měly vybíjet baterie a filmaři měli mít problémy s technikou právě v místech spojovaných s Raráškem.

Podobné historky se objevují také u návštěvníků, kteří tvrdí, že se jim v hradní věži nedařilo pořídit fotografie, nebo že jejich technika začala zlobit. To všechno je zajímavé, ale stále jde o svědectví, nikoli důkaz existence ducha.

Technika má ostatně spoustu mnohem nudnějších důvodů, proč selhat od vybité baterie přes chlad a vlhkost až po špatný kontakt. Záhada proto zůstává záhadou, nikoli potvrzeným paranormálním jevem.

Je Rarášek skutečný, nebo dokonale povedený příběh?

Právě v tom je Zvíkov zajímavější než obyčejný „strašidelný hrad“. Máme skutečnou středověkou památku, tajemnou Hlízovou věž, staletí historie a k tomu příběh o bytosti, která se stala součástí zdejšího folkloru.

Rarášek se navíc dostal i do české kultury díky Stroupežnického hře Zvíkovský rarášek. Dodnes tedy žije – otázkou však zůstává, jestli v kamenných zdech hradu, nebo především v lidské představivosti.

Pokud někdo někdy skutečně pořídí nahrávku, na níž bude Rarášek zachycen, bude potřeba položit ještě důležitější otázku: slyšíme na ní opravdu něco nevysvětlitelného, nebo jen zvuk, který si naše mysl okamžitě přeloží jako hlas ducha? Právě tady začíná ta nejzajímavější část celé zvíkovské záhady.