Hrad Sovinec je vybudován již v 1. polovině 14. století. Od té doby se jej dotýkají mnohé války a bitvy. Už na počátku 15. století, kdy propukají husitské války, se Sovinec stává významnou husitskou pevností. V 17. století jej během třicetileté války (1618–1648) obsazují Dánové a zanedlouho po nich hrad obléhají také Švédi. Jenže sídlo je tajnými podzemní

Náklo, hanácká vesnička ležící přibližně jedenáct kilometrů od Olomouce, překvapí celou řadou legend a pověstí, velice pravděpodobně i vzhledem ke skutečnosti, že toto místo má skutečně velmi dlouhou historii. Vesnička je významným pravěkým archeologickým nalezištěm a první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1078.   Dračí jáma? Místní legen

Není na Moravě příliš mnoho míst, která by byla opředena takovým množstvím záhad, pověstí a legend, jako je tichá náhorní rovina Smolno, nacházející se severně od pramene řeky Odry. Oblast, kterou již po staletí tvoří především hluboké lesy, je dnes spojována s přízraky, upíry a čarodějnicemi. Udělali si z těchto míst v dávných dobách své rejdiště?   [gallery ids="145748,145749,14575

Přibližně 20 kilometrů východně od Olomouce stojí zdánlivě obyčejný kopec Smolná, nazývaný dříve též Smolno. Říká se, že tato část Oderských vrchů je prokletá. Může na tom být něco pravdy?     Skupina dřevorubců a tesařů musí dokončit nelehký úkol. Už se začíná šeřit, ale zbývá jim zpracovat ještě hromadu ležících kmenů. Svou monotónní prá

Přes 100 tisíc obyvatel, status krajského města a velké množství skutečně unikátních historických památek. Taková je stručná vizitka Olomouce. Bylo by tak s podivem, kdyby i její uličky neukrývaly roztodivná tajemství, historické záhady a legendy, ze kterých mrazí. Co všechno na lovce záhad čeká v kdysi největším městě zemí Koruny české? Ve světn

Víte, co všechno může znamenat obávané numero 666? A jaká je souvislost rekonektivního léčení a reiky? Další dotaz míří z Mohelnice. Prý je tu tajemné podzemí! EnigmaPlus.cz rozlouskne hned tři letní záhady. Co přesně znamenají „ďáblova čísla“ 666? „Kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát še

Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla

Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou ne

Díky archivům se dochovalo mnoho dokumentů, které přibližují dávné temné doby. Těchto dokumentů později využije i český spisovatel Václav Kaplický (1895–1982) při psaní románu Kladivo na čarodějnice, který věrně líčí procesy s čarodějnicemi na Šumpersku a ve Velkých Losinách.     Zuzanu Voglickovou, hospodyni místního děkana Kryštofa Aloi

Pouhá bradavice stačí k tomu, aby byla Marie Pešková označena za čarodějnici a obviněna z paktování s ďáblem. Jde o manželku bohatého pláteníka Jindřicha Peška ze Šumperka, a proto není vyloučeno, že hlavním důvodem obvinění mohl být Bobligův mamon.     Značná část majetku popravených čarodějnic totiž připadala právě inkvizici. Marii Pešk