Barokní kostel svatého Jakuba Většího na Starém Městě je takřka liduprázdný. V zatuchlé lavici se hrbí jen vrásčitá stařena. „Amen,“ zašeptá, pokřižuje se a vykročí ke dveřím. Když však míjí hrobku Václava Vratislava z Mitrovic, má pocit, že něco zaslechla.  Přistoupí proto k mramorové desce. Vteřinu, nebo dvě je ticho, pak se z ní ale ozve nelidské zasku

Když lékaři dostanou výsledky testů, nevěří vlastním očím, počet červených krvinek v těle pacienta přesně odpovídá tvrzení jakéhosi kněze. Přitom se nemocnému jen podíval do očí! V Česku působilo hned několik léčitelů, kteří prý dokázali zázraky. ENIGMA vám představí ty nejslavnější!   Ani moderní medicína si nedokáže poradit se vš

Obyvatelé severovýchodního okraje naší metropole jsou jako v úžasu. Na nebi zrovna několik z nich spatřilo podivný objekt. „Mělo kruhovitý tvar jako nějaký tác,“ vypoví jeden z nich. Němci přitom v té době na kbelském letišti provádějí jakési testy. Je pravda, že zde experimentovali také s unikátním létajícím talířem?     Na letišti Brandi

Jedno z nejdůležitějších střetnutí našich dějin je u konce. Na bojišti u letohrádku Hvězda leží tisíce mrtvých. Někteří jsou spálení na uhel, jako kdyby je sežehnul blesk. Bitva na Bílé hoře se ale uskutečnila v listopadu a k žádné bouřce během ní nedošlo. Mělo v podivné smrti stavovských vojáků prsty plátno metající blesky? Strakonický měšťan Firbas se

Brzy si můžeme opět připomenout výročí rozsáhlého požáru Národního divadla v Praze. V kalendáři byl 12. srpen 1881 a novotou zářící „Zlatou kapličku“ vážně ohrozil ohnivý živel. Z učebnic dějepisu se generace žáků dozvídaly, že za všechno mohla dvojice nešťastných klempířů, která na střeše zanechala žhavé uhlíky. Bylo tomu skutečně tak? Požár ze sr

O tajemných světlech v chrámu sv. Víta vypráví mimo jiné ,,Staré pověsti pražské“. V roce 1619, kdy na hradě sídlil Fridrich Falcký, kterého si zvolili čeští stavové a jenž byl kalvínského vyznání, byl svatovítský chrám odevzdán kalvinistům, jejichž vyznání nepřipouštělo výzdobu. To se však zřejmě příliš nelíbilo vyšším silám. V noci lidé spatřili okna chrámu osvětlena silnou září... [gallery ids

Již odpradávna se nejrůznější civilizace zabývaly myšlenkou na vytvoření živých bytostí nebo oživení bytostí neživých, a to prostřednictvím různých předmětů i rituálů. Kupříkladu starověcí Egypťané věřili na věčný posmrtný život a investovali skutečně velké úsilí do zajištění pohodlí svých zemřelých na onom světě. Původ legendy? Hlavní představa o golemech s

Biskup Heřman je rozhodnutý hodit závoj, který kdysi patřil kněžně Ludmile, do ohně. A tak se i stane. Podle kronikáře Kosmase se však cenné relikvie plameny ani nedotknou. Jak je něco takového možné? A stalo se to skutečně, jak popisuje?     Kněžna Ludmila (asi 860–921) klečí na podlaze tetínského paláce a vyděšeně hledí před sebe. „Zapří

Bohnický hřbitov najdeme nedaleko známé psychiatrické léčebny v Praze. Ještě před několika lety o něm téměř nikdo nevěděl, neboť připomínal zarostlou džungli. Na ploše 4 200 čtverečních metrů se nachází ostatky několika tisíc osob a těla jsou zde údajně často pohřbena až ve třech vrstvách nad sebou. Někteří badatelé však tvrdí, že se jedná o pouhou legendu. H

Zřejmě každý zná Faustův dům neboli Mladotovský palác, nacházející se na jižním konci Karlova náměstí v Praze. Pojmenování si dům vysloužil díky svým obyvatelům, alchymistovi Edwardu Kellymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který zde údajně prováděl své hlučné chemické pokusy... Spolek s ďáblem? Aura tajemna se zde vznáší dodnes