Londýn je město plné historie, kultury a moderního života. Pro fanoušky temného turismu však nabízí i něco jiného: místa, kde se psaly nejtemnější kapitoly britské kriminální historie.

Od vražd sériových vrahů po nevysvětlitelné záhady, tato místa dodnes vyzařují atmosféru strachu a neštěstí.

Na prvním místě se zastavíme v jedné z londýnských hospod, která se stala dějištěm brutální vraždy.

Hospoda Blind Beggar v londýnském East Endu se stala nechvalně známou díky incidentu, který se odehrál 9. března 1966. Tehdy vládli londýnskému podsvětí dvojčata Ronnie (1933–1995) a Reggie (1933–2000) Krayovi.

Jejich gang zvaný Firma páchal ozbrojená přepadení, nechávali si od podniků platit výpalné a skrze strach je všechny kontrolovali. George Cornell (1927–1966) patřil k nepřátelskému gangu. 9. března 1966 přichází do hospody Blind Beggar, což bylo tehdy území Krayů.

Posadí se na barovou židličku a jukebox spustí píseň Slunce už víckrát nezasvítí. Ve dveřích se objevuje Ronnie Kray a jedním výstřelem přímo do čela pro Cornella naplní text písně.

Dnes přesně na tom místě stojí kulečníkový stůl a každý moc dobře ví, co se tu před lety stalo. A občas prý jako kdyby je tágo nechtělo poslouchat a při úderu se vychylovalo z plánované dráhy.

Může za to přízračný zločinec, který i dál zkouší aspoň trochu škodit, nebo spíš alkohol? Lidé, kteří sem chodí, tvrdí, že i po desetiletích cítí v místnosti napětí a strach, který zde visel po Cornellově vraždě.

Někteří dokonce tvrdí, že slyší výkřiky a hlasy, které se ozývají, i když jsou sami.

Další ponurou zastávkou je londýnský dům, kde se psaly dějiny kriminálního šílenství. Adresa Cranley Gardens 23 se přezdívá Dům hrůzy. Právě tady v malém podkrovním bytečku žil a zabíjel sériový vrah Dennis Nilsen (1945–2018).

O život tu připravil tři mladé muže (dalších devět zavraždil v dřívějším bydlišti – pozn. red.). Protože Nilsen neměl, jak se těl zbavit, řezal je na kusy, vařil v hrnci a poté splachoval do záchodu.

Na jeho zrůdné počínání se přišlo poté, co lidské ostatky zacpaly odpadní trubky. Ačkoli dům už není přístupný veřejnosti, z venku je stále možné cítit tíživou atmosféru a nejednoho návštěvníka mrazí v zádech.

Mnozí z fanoušků temného turismu si sem přicházejí připomenout, jak tenká je hranice mezi normálním životem a naprostým šílenstvím. Navzdory tomu, že se jedná o obyčejnou rezidenční ulici, pohled na dům je pro mnohé hluboce znepokojující.

Poslední z londýnských temných adres, které je dnes již srovnána se zemí, je Rillington Place 10 v londýnské čtvrti Notting Hill. Celkem osm mrtvých žen se našlo uvnitř domu, který obýval sériový vrah John Christie (1899–1953).

Byly za zdmi kuchyně, pod podlahou i na zahradě. Kvůli hrůzné minulosti je dům roku 1978 srovnán se zemí. Dnes tuto adresu zakrývá náměstí Andrews Square, ale přes krásnou zeleň sem lidé dál cestují za temnotou, již tu prý citlivější jedinci vnímají.

Ačkoliv zde už nestojí původní budova, její temná energie podle některých přetrvává v zemi.

Je to místo, které připomíná, jak se děsivé události mohou odehrávat v každodenním životě, v obyčejném domě, a jak může zlo zanechat stopu, která přetrvá i po jeho fyzickém zničení.

Pro temné turisty je to jasný důkaz, že památka není jen o budovách, ale o historii a energii, která v nich zůstala.