Svatojakubská cesta byla již od středověku vnímána jako duchovní, k jejímu absolvování vedly zájemce především náboženské pohnutky.

Zdoláním trasy vyjadřovali svoji zbožnost, víru a pokání, zároveň šlo o jakýsi prostředek k očištění. V současné době samozřejmě duchovní účel zůstává, rozšířil se však také do jiných sfér.

Proč se vydat na cestu?

Škála důvodů ke zdolání poutě je dnes mnohem pestřejší, někteří zájemci rádi překonávají sportovní výzvy a rádi poznávají, co vše vydrží, někoho žene touha pro objevování vzácných památek nebo krásné přírody a další láká například poznávání nové kultury.

Za těmito účely novodobí poutníci zdolávají cestu několika způsoby, jak už bylo řečeno. Zajímavostí je, že už dlouhá léta se jedná o pouť natolik oblíbenou, že byla zapsána i na seznam světového dědictví UNESCO, a značení je financováno z grantů Evropské unie.

Kilometry a kilometry

Záleží jen na člověku, jakou trasu si vybere, s tím se také pojí počet kilometrů, které bude muset ujít. Během cesty se poté sbírají razítka do poutního pasu. Všechna získaná razítka z celé trasy pak tvoří finální potvrzení o vykonání celé pouti.

O poutnících se také vedou podrobné statistiky, a to v Kanceláři poutníků v samotném Santiagu.

Celé putování je tedy očividně velmi oficiální a má svá pravidla i zvyky. Jednou ze zmíněných tradic poutě je pozdrav „Ultreia a Buen camino“, což znamená v překladu něco jako „měj dobrou cestu“.

Každý výletník by si měl uvědomit, že cesta začíná tradičně už z místa bydliště, odkud je možné se následně napojit na jednu z dvanácti tratí. Pro zajímavost, několik cest navazuje také z České republiky.