Stolová hora Ostaš se nachází v Broumovské vrchovině ve Východních Čechách. Je pevnou součástí tamní krajiny i historie, která celou oblastí procházela. Střeží i mnohá tajemství. Údajně se zde nacházela tajná evangelická modlitebna i improvizovaná  husitská mincovna. Na vrcholu hory se v patnáctém století odehrál barbarský masakr.

Takzvaný Dolní labyrint stolové hory Ostaš tvoří menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci. Ještě v 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké (Felis silvestris), po kterých dostala tato lokalita název Kočičí skály.  V jižním zakončení Kočičího města se nachází jeskyně pojmenovaná Sluj Českých bratří.

Tajná modlitebna

V této skalní puklině  v Kočičích skalách se mělo nacházet tajné shromaždiště a evangelická modlitebna v době pobělohorské. Oficiální archeologie a historie je ovšem k možné existenci tajné modlitebny poněkud skeptická.

Odborníci z těchto vědních oborů přiznávají, že vtesaný reliéf a nápis opravdu připomínají konání nekatolických bohoslužeb v době třicetileté války. Zároveň však dodávají, že se nejspíše jedná o novodobou upomínku v romantickém místě skalní soutěsky, stará vyobrazení zachycují balvan na dně soutěsky s jednoduše rytým kalichem a letopočtem 1627.

Nápis „objevil“ v roce 1921 Antonín Krtička-Polický, polický knihař a knihkupec, ale také velký propagátor kraje a sběratel lidových pověstí z okolí Police nad Metují a Broumova.

Husitská mincovna

Kromě možné tajné evangelické modlitebny se na svazích stolové hory Ostaš má nacházet i záhadná jeskyně, která prý kdysi sloužila jako husitská mincovna.

Jako materiál pro ražbu měli husité používat zlaté a stříbrné nádoby. Pro „drobné“ pak sloužily měděné kotle. Říká se, že zbytek zásob pro výrobu husitského oběživa se stále na Ostaši někde nachází. V dnešní době hrozící inflací je ostašský husitský poklad více než lákavý.

Ostašský masakr

Hora Ostaš skrývá i jedno krvavé tajemství. V roce 1421 se zde odehrál masakr husitského obyvatelstva, které se zde ukrývalo. Katoličtí ozbrojenci ze sousedního Slezska zde zavraždili i mnoho žen a dětí.

Prý ještě nedávno se při vývratech a pod kořeny stromů objevovaly lebky nebohých obětí. Nejděsivějším místem v kontextu této smutné události je na Ostaši Mohyla smrti, skála připomínající lidskou lebku. V dolíku pod ní se prý po masakru vytvořilo krvavé jezero.

Slezané si na Ostaši počínali se sadistickou krutostí. Jak napsal kronikář a spisovatel Vavřinec z Březové, před smrtí byly oběti mučeny, byly jim utínány končetiny, uřezávány nosy… Bohužel, pachatele těchto vražd nedostihla nejen světská, ale ani boží spravedlnost.

Vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický, též zvaný starší, vydal 3. června 1421 milostivé odpustky všem „křižákům“, kteří se tohoto barbarského aktu zúčastnili. Amen…