Kalendář se užíval v celé předkolumbovské střední Americe a dodnes udivuje svou sofistikovaností. Vznikl pravděpodobně dlouhodobým pozorováním opakujících se astronomických jevů, jako jsou pohyby planet, fáze měsíce, sluneční zatmění atd.
Čas běží v kruhu
Mayský kalendář je cyklický. V našem běží den za dnem, u letopočtu naskakují vyšší číslovky a čas plyne vpřed. V mayském chápání je čas složen z neustále se opakujících cyklů (časových kruhů). Někdy malých, jindy až nepředstavitelných.
Čas se vždy vrací na začátek, aby mohl začít nový cyklus. Každý čas se hodí na něco – na setbu, na válečné tažení… Pokud vhodný není, je třeba vyčkat, až se cyklus dostane do správné fáze.
Kalendář pořád jede
Nejstarší dochovaný mayský kalendář je v Guatemale a archeologové ho našli v roce 2012. Jeden z nich William Saturno říká:
„Podle spikleneckých a katastrofických teorií, které na základě mayského kalendáře vypočítávají konec světa právě na rok 2012, bychom tenhle kalendář vlastně vůbec neměli najít.
Jenomže on mayský kalendář všechny tyhle lidi přechytračí a poběží ještě hodně, hodně dlouho.“ Kalendář je objeven v ruinách starobylého Xultunu v místnosti, kterou původně používali písaři.
První archeologové tam byli už roku 1915, ale teprve moderní průzkum našel nečekaný poklad.
Od stvoření světa
Mayský kalendář má několik způsobů počítání času. Nejzajímavější počítá dny od okamžiku stvoření světa. Podle mayských mýtů tvoří svět dvojice bohů – Kukulkan a Tepeu (stvořitelé, praotci či tvůrci).
Své dědictví chtějí zachovat tím, že vytvoří zemi s lidmi podobnými jim samotným. Nejdříve člověka stvoří z hlíny, ale rozdrolí se jim. Pak ho vytvoří ze dřeva, které ale nemá duši. Dřevění lidé se proti bohům vzbouří a ti je musí zničit deštěm.
Nakonec stvoří lidi z kukuřice, posvátného mayského plodu. To už se povede. Podle mayského kalendáře to bylo 11. 8. 3114 před naším letopočtem.
Dar tajemného boha
Samotný kalendář je pak darem boha Itzamna, o kterém víme jen málo. Západní číselná soustava stojí na čísle 10, mayský kalendář je postaven z velké části na dvacítce. Letopočet se zapisuje nejčastěji pěti číslicemi.
První odzadu udává počty dní po jednotkách. Když dosáhne čísla 20, vynuluje se a číslovka o jedno více vepředu poskočí o jedničku nahoru. Třetí číslovka je výjimka, protože ta se nuluje už při dosažení 18 jednotek.
Například 1. 9. 2016 je v mayském dni 13.0.3.13.10. Podle mayského počítání je to 1 873 350 dní od stvoření světa neboli 10× 1 den, 13× 20 dní, 3× 360 dní a 13× 144 000 dní.
