Ochlazení planety mohlo přispět k zániku megalodonů mnoha způsoby. Dospělí žraloci byli závislí na tropických vodách, pokles teplot oceánu pravděpodobně mělo za následek významnou ztrátu stanovišť.
Nedostatečná teplota ale mohla také vést k tomu, že buď vyhynula megalodonova běžná kořist, nebo se přizpůsobila chladnějším vodám a přesunula se tam, kam ji žraloci nemohli následovat.
Autoři švýcarské studie také tvrdí, že zásadním problémem, jemuž se megalodoni nedokázali přizpůsobit, byl úbytek biodiverzity kolem pobřeží způsobený ústupem mořské hladiny.
Kde není jídlo, není život
Vymírání velkého počtu zvířat v oblastech u pobřeží, kde na energii nároční megalodoni lovili, způsobil nedostatek potravy a velká specializovaná zvířata na to nedokázala dostatečně rychle reagovat.
Mohl by však megalodon stále existovat? „Ne. Rozhodně není naživu v hlubokých oceánech, navzdory tomu, co bylo v minulosti proneseno v pořadu Discovery Channel. Kdyby v oceánech ještě žilo zvíře tak velké jako megalodon, věděli bychom o tom,“ dodala k možné existenci Emma Bernardová.
Zima jim nevyhovovala
Je logické, že by takto velcí žraloci nechali na jiných velkých mořských zvířatech prozrazující známky skusu a jejich obrovské zuby by byly nacházeny na dnech oceánů v řádech tisíců.
Nemluvě o tom, že tento druh by nemohl přežít ve studených hlubinných vodách, kde by měl větší šanci na nepovšimnutí.
