Pojmy jako „tajné“ nebo „zázračné“ zbraně byly velmi skloňovány například v závěru druhé světové války. Technologie, které dokázaly předběhnout svoji dobu, měly rozhodnout bitvy, vyhrát války. Najdeme takové analogie i ve starověku?

Ojedinělé konstrukce zbraní jsou připisovány i slavnému matematikovi ze sicilského města Syrakusy. Ano, byl to právě Archimédes, jeden z největších antických vědců, který svého génia dal i do služeb války.

„Archimédův dráp“

Pečeť jeho nevšední invence nesla prý i záhadná zbraň, které se dnes říká Archimédův dráp. Její konkrétní konstrukce je v současnosti už neznámá. Mělo se jednat o zařízení, které bylo z pobřežního opevnění schopné zachytit nepřátelské plavidlo.

To bylo poté částečně vyzdviženo z vody a převráceno. Šlo tak pravděpodobně o zařízení na principu obřího jeřábu.

Tepelný paprsek

Nejslavnějším vynálezem z dílny „zbrojaře“ Archiméda byl však tepelný paprsek. O této tajné zbrani obránců Syrakus se zmiňovali římští letopisci již ve druhém století před naším letopočtem. Opět není známa přesná konstrukce celého zařízení.

Předpokládá se, že se mohlo jednat o odraz slunečních paprsků od vyleštěných bronzových či měděných štítů. Možné je i použití konvexních čoček. Traduje se, že zařízení sestrojené Archimédem fungovalo a římská flotila, útočící na Syrakusy v roce 212 před naším letopočtem, byla na moři zapálena.

Epilog

Archimédes se rovněž angažoval v návrzích a konstrukcích katapultů. Ty zůstaly až do objevení střelného prachu nejúčinnějším „dělostřelectvem“ starověku i středověku. Bohužel, ani geniální „tajné“ zbraně v rukou obránců Syrakus nepomohly a město bylo dobyto. Archimédes měl být bezprostředně po pádu Syrakus usmrcen římským vojákem.