Jak vzniklo runové písmo starých Germánů je stále předmětem dohadů. Runová abeceda Futhark je považována za nejstarší a také nejpůvodnější verzi runových znaků. Nesloužila však původně jen jako abeceda. Šlo o soubor znaků, kterým byl přisuzován konkrétní význam a magické působení.
Vědci všeobecně soudí, že runy začaly být používány v germánském prostředí někdy v 1. až 2. století našeho letopočtu. Jejich původ je hledán u starých italických písem, u Etrusků i Řeků. Jenže všechno mohlo být úplně jinak.
Podle germánských legend mají runy božský původ. Severské ságy popisují, že znalost run přinesl bůh Odin, jeden z hlavních bohů starých Germánů. Byl mj. patronem básníků, bojovníků, dokázal ovládat mysl nepřátel a znal umění věštby.
K tomu používal run, jejichž znalost si osvojil tak, že obětoval sám sebe. Připoután k posvátnému stromu Ygrassilu (jasan) provedl oběť sám na sobě, jak se píše v ságách:
On visel na větry
zmítaném stromě,
v neznámu co koření;
jsa proklán kopím
po devět nocí
moudrý Ódin sám sobě obětí.
Nejedl chléb a nepil nic,
jen hleděl v hlubin tmy,
pak zaplakal a runy vzal.
Konečně vrátil se.
Po stopách bohů
Poté se prý o své znalosti podělil s elfy, trpaslíky, obry i lidmi. Je s podivem, že si ještě nikdo nevšiml nápadné podobnosti Odina s jedním z keltských bohů, nazývaných v tehdejší Galii Ogmios nebo v Irsku Ogma.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
