Skip to content

Mnichovskou katedrálou Frauenkirche možná kráčel Ďábel

Zajímavou turistickou atrakcí je černá šlápota vtisknutá do jedné z dlaždic německého chrámu Frauenkirche. Podle legendy patří samotnému ďáblovi! A co víc, ten má být u chrámu stále přítomen!

Čí je tato stopa ve skutečnosti? Pochází z dávných dob, nebo vznikla v průběhu některé z pozdějších rekonstrukcí svatostánku? Víra v ďábla je ve středověku rozšířený fenomén. O existenci nebe a pekla nepochybuje snad nikdo.

Není proto ale také žádnou výjimkou, že se množí legendy, které mají tyto skutečnosti potvrzovat. Jako by snad jiné dimenze a děsivé kreatury byly realitou! Specifickým jevem se stávají pozorování ďábelských znamení.

Jedno takové se objevuje i v mnichovské katedrále Frauenkirche. Velkou turistickou atrakcí současnosti je otisk nohy v podlaze, o kterém se věří, že je stopou samotného ďábla. Jeho podoba připomíná šlápotu boty, z níž vystupuje útvar ve tvaru konce ocasu.

Ke vzniku stopy se váže tajemná pověst. Skutečně se v tomto svatostánku v minulosti zjevil sám ďábel?

V 15. století má Mnichov kolem 15 000 obyvatel. Kostel by tak pojmul všechny i obyvatele okolních vsí. Foto: Wikimedia commons -volné dílo
SVATOSTÁNEK Z ODPUSTKŮ

Monumentální stavba Frauenkirche patří k dominantám hlavního města německé spolkové republiky Bavorsko. Základní kámen položí roku 1468 bavorský vévoda Zikmund a samotná stavba je přiřknuta německému architektovi Jörgu von Halsbachovi (†1488).

Za materiál si zvolí cihly, jelikož na nic lepšího nejsou peníze. Jenže ty za pár let dojdou. Přichází tedy finanční injekce od papeže Sixta IV. (1414–1484). Stavbu podpoří odpustky, které byly vybrány od věřících.

Ti se jimi, podle církve, vykoupili se svých hříchů. Odpustky jsou kritizovanou komoditou již ve středověku a církvi získají spoustu odpůrců. Jedním z nich je i Jan Hus (1370–1415), upálený v roce 1415.

Podle něj se hříšníci, kteří si zaplatí odpuštění, ve skutečnosti nekají a kněží je „ždímou“ jen pro vlastní obohacení. Je snad náhoda, že tyto nekale získané peníze jsou použity právě na stavbu Frauenkirche, kde se objeví ďáblova stopa?

Ďáblova stopa má dokonce čertovský ocásek. Foto: Aleister Crowley / Wikimedia commons – volné dílo
POVĚST, KTERÁ ŽIJE DODNES

Katedrála pojme až 20 000 lidí, což je skutečně obdivuhodné. Zvláště, když vezmeme v úvahu, že v 15. století má Mnichov kolem 13 000 obyvatel. Pozornost návštěvníků však více než ohromný interiér přitahuje jediná dlaždice v přístupové chodbě.

Je zde obtisknuta stopa, jejíž původ je neznámý. Prý ji tu kdysi zanechal sám ďábel! Podle legendy učinil dohodu se stavitelem Halsbachem. Pokud postaví Frauenkirche zcela bez oken, dá mu na velkolepé dílo peníze.

Když je práce dokončena, ďábel prý přijde na kontrolu. Z místa, kde stojí, to vypadá, že chrám okna skutečně nemá. Jenže jakmile čert postoupí dále, zjistí, že okna byla z jeho výhledu pouze zakryta sloupy.

Dál už ale jít nemůže, protože prostor je již vysvěcen. Navždy zmizí a zůstane po něm jen černý otisk v podlaze.

Podle pověsti krouží ďábel za nocí kolem věží katedrály. Foto: Ilka Franz / Wikimedia commons – CC BY-SA 3.0
OKNA VIDĚT JSOU!

Historikové, zabývající se touto legendou, narážejí na problém její datace. Jak uvádí americký vyšetřovatel paranormálních jevů Joe Nickell (*1944): „Všechny zdroje se zaměřovaly na pojetí místa, ze kterého nemělo být vidět ani jedno z velkých oken.

Takový efekt je odsud skutečně patrný, ale pouze pokud ignorujeme velké vitrážové okno na opačné straně kostela. (…) Bylo zde už v době dokončení kostela, v roce 1488.“ Kdy tedy pověst vznikla?

Nickell píše: „Legenda o neviditelných oknech proto musela vzniknout po roce 1620, kdy bylo okno zataraseno vysokým barokním oltářem, který zde zůstal do roku 1858….“ Během 2. světové války je část interiéru zničena, ale památka po „ďáblovi“ tu jako zázrakem zůstane.

Anebo snad byla vytvořena až později, ve druhé polovině 20. století? Komu stopa patří ve skutečnosti, to se zjistit nepodařilo. Pověst praví, že ještě dnes se duše ďábla nese větrem, který krouží kolem věží katedrály.

Autorka: Michaela Šedivá

Foto: Wikimedia commons (úvodní foto Thomas Wolf / Wikimedia commons - CC BY-SA 3.0)
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články