Je považována za jednu z největších mystiček v dějinách katolické církve. Jeptiška Marie od Ježíše z  Ágredy navíc vynikala v bilokaci, tj. ve schopnosti být na dvou místech současně. Jaký byl její životní příběh?

Marie de Jesús de Ágreda (1602-1665) patřila k řádu bosých františkánek působících v klášteře ve španělském sídle Ágreda. Byla významnou osobností své doby.

Čilou korespondenci si vyměňovala i se španělský panovníkem Filipem IV. Působila jako abatyše-představená celého kláštera.

Duchovní cesty do zámoří

Velké proslulosti se jí dostalo díky již zmíněné bilokaci, kdy byla současně v domovském klášteře a zároveň ve španělských koloniích v Mexiku. Stalo se tak v letech 1620-1623. Údajně byla přenesena přímo do obydlí původních obyvatel.

Jak byla tato informace ověřována? V roce 1622 působil v Mexiku španělský kněz Juan de Salas. Ten potvrdil, že za ním přišli původní obyvatelé a žádali, aby jim vysvětlil katolickou víru.

Co je k takové aktivitě vedlo? Prý jim to poradila ta laskavá paní v modrém plášti jeptišky… Byla to Marie od Ježíše z Ágredy. Současně přítomna jako „modrá jeptiška“ v Mexiku i řádová sestra ve Španělsku.

Bilokace znepokojila inkvizici

Církev to považuje za zázrak, jiní za paranormální jev. Objevila se i věrohodná svědectví, že Marie v klášteře v Ágredě upadala občas do podivného transu a její tělo levitovalo nad zemí. Celou záležitostí se zabývala i ostražitá španělská inkvizice.

Marie však obviněna nebyla a její schopnosti byly respektovány a uznávány. Popularitě se těšila i v Novém Španělsku (současném Mexiku).

Uvádí se, že na území dnešního Mexika se „modrá jeptiška“ zjevovala původním obyvatelům ještě dlouho po své smrti, dokonce prý i ve 20. století. Její příběhy o duchovních cestách za Atlantik se staly legendou katolických dějin na obou kontinentech.