9. července 1954: Sir Edward Twining přiváží do Afriky údajně kouzelnou lebku sultána Mkwawy, která má celému kontinentu zajistit věčný mír.
Domů     Mohendžo-Daro: Metropole, jež předběhla svou dobu
Mohendžo-Daro: Metropole, jež předběhla svou dobu
od 26.3.2020
3.8tis
premium
Trosky Mohendžo-Dara. Foto: Wikimedia Commons

Obyvatelé pákistánského Mohendžo-Dara mají už před 4500 lety pod ulicemi kanalizaci, ve svých domech používají splachovací záchody a koupelny! Slavná éra tohoto místa ale náhle končí 1900 let před naším letopočtem! Co způsobilo jeho náhlý zánik?

Trosky Mohendžo-Dara. Foto: Wikimedia Commons Vysoká studna, důmyslná stavba chráněná před záplavami. Foto: Wikimedia Commons Ulice byly architektonicky velmi přesně naplánovány. Foto: Wikimedia Commons Jedna z velkých lázní. Foto: Wikimedia Commons
Vysoká studna, důmyslná stavba chráněná před záplavami. Foto: Wikimedia Commons
Vysoká studna, důmyslná stavba chráněná před záplavami. Foto: Wikimedia Commons

JASNĚJŠÍ JAK TISÍC SLUNCÍ?

Pověsti se nemají podceňovat. Své o tom ví německý badatel Heinrich Schliemann (1822–1890), který jako jeden z prvních uvěří vyprávění o dávném městě Trója, a pak jej skutečně najde v patnáctimetrové hloubce u turecké vesnice Hissarlik!

Podobný příběh se odehraje na začátku minulého století také v Indii. Zdejší mýty vyprávějí o tom, jak na rozsáhlém území kolem řeky Indus v dnešním Pákistánu kdysi dávno vzkvétala vyspělá civilizace. Nedochovala se nám po ní ale ani stopa! Kam se ztratila?

Staroindické legendy prý znají odpověď. Někdy kolem roku 1500 před naším letopočtem údajně do této oblasti přijíždí vojsko boha války Indry a zničí 90 pevností a stejný počet hradů!

Dlouho většina lidí věří, že jde o pouhou legendu, jako v případě Tróji. První trosky sídel kdysi rozsáhlé říše objevuje až v roce 1922 indický archeolog Rakhaldas D. Bandyopadhyay (1885–1930).

Největším z měst je Mohendžo-Daro a nálezy naznačují, že zaniklo zcela náhle! Na jeho zdech z hliněných cihel jsou stopy obrovského žáru, stejně jako na 30 000 zde nalezených znetvořených kostrách! V okolí je také značně vysoká radiace!

Mohlo zde v minulosti dojít k nějakému atomovému výbuchu? Potvrzuje snad takovou možnost staroindický epos Mahábhárata, vyprávějící o válkách, zbraních a světle jasnějším než tisíc sluncí?

Ulice byly architektonicky velmi přesně naplánovány. Foto: Wikimedia Commons
Ulice byly architektonicky velmi přesně naplánovány. Foto: Wikimedia Commons

TAJEMNÉ MĚSTO UPROSTŘED PUSTINY

Užaslí archeologové pracující v rozsáhlém povodí řeky Indus pomalu odkrývají jedno město za druhým. Dvě z nich ale svým rozsahem a uspořádáním zdaleka převyšují ostatní sídla. Kdo je spatří, myslí si, že pocházejí z jiné doby!

Jde o Mohendžo-Daro (300 km severovýchodně od největšího pákistánského města Karáčí) a Harappu (560 km na severovýchod od Mohendžo-Dara). Obě zřejmě vznikají a zanikají ve stejné době.

Detaily jejich vnitřního uspořádání, velikost ulic a vybavení domů naznačují, že mají stejné stavitele se stejnými plány. Kdo tato místa obýval a co se zde před 3900 lety odehrálo?

Vždyť podle odhadů žilo ve slavnějším Mohendžo-Daru přes 40 000 lidí a obvod tohoto města činil neuvěřitelných 5 kilometrů! To je v té době značně neobvyklé.

Jediné srovnatelně velké město je tajemný Uruk (230 km na jihovýchod od iráckého Bagdádu) až v Mezopotámii! Objevené zbytky starodávného města v Pákistánu stále vyvolávají mnoho otázek. Odkud sem přicházejí jeho stavitelé?

A proč se zde nenacházejí žádné jinak běžné chrámy, a dokonce ani stopy po nějakých vládcích?

Jedna z velkých lázní. Foto: Wikimedia Commons
Jedna z velkých lázní. Foto: Wikimedia Commons

KDO BYDLÍ V DOMECH S BAZÉNY?

Všechny ulice jsou dlážděné. Hlavní bulváry jsou široké až 14 metrů, takže si na nich nikdo nepřekáží. Podivné je také čtvercové uspořádání města. Síť dvanácti pravoúhlých ulic jej rozděluje jako větší šachovnici.

Vstupy do jednotlivých obytných bloků nejsou z hlavní komunikace, ale z bočních uliček. Jen několik budov má okna směřující na hlavní ulici, takže lidé zde žijící nejsou tolik obtěžováni ruchem a prachem z ulice. Ale hlavně:

Je zde čisto, žádné fekálie na ulicích, jak bylo ještě před několika staletími běžné v evropských metropolích! Pod dlažbou Mohendžo-Dara se totiž ukrývá důmyslná kanalizační síť! Přitom její vybudování není vůbec jednoduché.

Trubky a kanály musejí mít správnou kapacitu a také spád. To vše zde archeologové nacházejí, včetně důmyslně umístěných šachet, sloužících k pravidelnému čištění celé sítě.

Je dokonce možné, že zde pracují lidé, kteří se starají o funkčnost městského kanalizačního systému. Další nálezy totiž naznačují, že zdejší obyvatelé si potrpí na hygienu.

V domech mají splachovací záchody se sedátky (Evropané se něčeho podobného dočkají až v 19. století – pozn. red.), a v některých z domů jsou dokonce vodní lázně!

Jen těžko se dá věřit tomu, že tak propracované město vzniká ve stejné době jako první egyptské pyramidy! Kde zdejší lidé vzali takové řemeslné zkušenosti?

Jan Zeman

Foto: Wikimedia Commons
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 8.7.2025 905
Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za jakým účelem? Skrývá se v něm snad hrob sv. Metoděje? Tak zásadní archeologický objev v Čechách už dlouhou dobu nebyl. Na pražském Vyšehradě, zhruba 150 metrů
od 8.7.2025 1.4tis
Historie si krále Jana Bezzemka pamatuje jako jednoho z nejhorších panovníků Anglie. Jeho katastrofická vláda končí symbolicky tím, že na útěku ztrácí všechny své peníze, doklady a hlavně korunovační klenoty Anglie. Po těch dodnes neúspěšně pátrají hledači pokladů. Kde mohou být? Okázalost korunovačních klenotů odpovídá jejich důležitosti, jde přeci o nej
od 6.7.2025 2.5tis
Amazonky byly podle řecké mytologie národem bojovných žen, které se cvičily v boji a ponechávaly si veškerou moc nad veřejným životem. Skutečně existovaly? Podle Homéra se svými schopnostmi v boji zcela vyrovnaly každému muži. Údajně sídlily mezi Černým a Kaspickým mořem a byly zvány „Amazonky“, což ve starořečtině znamená „bez prsou“. [caption id="att
od 5.7.2025 3.2tis
V roce 1937 se celý svět s napětím díval na Amelii Earhartovou, průkopnickou letkyni, která se pokoušela o heroický oblet světa. Její let se však proměnil v jednu z největších záhad 20. století. Nad nekonečnými vodami Tichého oceánu, jen kousek od cíle, její letadlo zmizelo beze stopy. Co se stalo s touto ikonou letectví a jejím navigátorem Fredem Noonanem? Pád do moře, zajetí, nebo
od 5.7.2025 3.5tis
V lednu 1972 dochází k jedné z nejzávažnějších leteckých havárií na našem území. Letadlo mířící do tehdejší Jugoslávie se po ohlušujícím výbuchu zřítí k zemi. Jeho trosky pokryjí rozsáhlé území kolem České Kamenice. Oficiálně je nehoda přičítána na vrub chorvatským teroristům. Podle jiné verze za to ale může československá armáda! Let J
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz