Skip to content

Mohou lidé chodit ohněm?

Mladý muž si v transu propíchává jazyk, hruď i obličej zvláštními jehlicemi. Jeho tělo zmítané tancem vzdává hold bohům. Ze všech stran burácí pravidelný rytmus bubnů a vtom nastává osudná chvíle! Muž klade svá chodidla na několikametrový pás žhavých uhlíků a jde! Je to vůbec možné?

Na ostrově Fidži, který leží v tropickém pásmu Tichého oceánu, právě probíhá tradiční srpnová slavnost, jež zahrnuje i „chůzi po ohni“. Desetidenní rituál ovládá většinu hinduistických chrámů a po ulicích se jen hemží postavy v červeném a žlutém oděvu. Na sex nebo na maso nemá během tohoto období nikdo ani pomyšlení. Všude vládne půst. Lidé se totiž pomalu připravují na závěrečný obřad, při kterém se projdou bez sebemenší popáleniny po doruda rozžhaveném uhlí!

RITUÁL PRO TURISTY?

Rituální chození po ohni však zdaleka nepatří jen k hinduismu. Anastenaria, jak je tato událost nazývána v Řecku, je tradičním místním náboženským obřadem, který tu můžeme spatřit vždy 21. května. Přinášejí ji sem totiž kdysi v rámci výměny obyvatel z Turecka Thrákové. Řecká římskokatolická církev zpočátku proti této podivné zvyklosti protestuje – považuje ji za pohanskou. V roce 1947 ji však nakonec aténský arcibiskup povoluje. Snad proto, že tuto slavnost nadšeně vítá i vláda. Do řeckých vesnic Ayia Eleni a Langada totiž dokáže přilákat mnoho turistů! A jak to celé probíhá?

Pochodování skrz pekelnou výheň vyžaduje nejen vysokou dávku odvahy, ale i koncentrace.

„ROZDUPEJ OHEŇ NA PRACH!“

Modlitebnou se v době svátku ozývají tóny lyry a zpěv věřících. Rytmus udává skupina bubeníků. Lidé vdechují příjemnou vůni kadidla a v rukách svírají starobylé náboženské ikony. Ty jsou po celou dobu středem pozornosti – lidé se jim klanějí a náruživě je líbají. K modlitebně obyvatelé přivazují vybrané kusy dobytka, které budou obřadně zabity. Jejich krev vsákne země a maso lidé snědí. Pak nastává čas tance. Těla se proplétají mezi sebou, posvátné ikony lidé zvedají nad hlavu a oči upírají k nebi. Věřící křepčí, vydávají sykavé zvuky a celá pohybová kreace spíše připomíná lehčí epileptický záchvat než skutečný tanec. Po několika hodinách padá na obě vesnice tma. Skupiny lidí se v rytmu bubínků přemisťují k ohništím. Bosí vstupují na rozpálené uhlí. Jsou v transu. Ulicemi zní mohutné povzbuzování „Rozdupej ho! Rozdupej ho! Rozdupej oheň na prach!“, dokud uhlíky nejsou neustálým dupavým tancem zcela uhašeny.

800 STUPŇŮ? ŽÁDNÝ PROBLÉM!

Chození po žhavém uhlí patří k místnímu folklóru také v Africe, Jižní Americe, Indonésii nebo třeba v Bulharsku. Dokáží ale vědci vysvětlit, proč se chodidlo vystavené ohromné teplotě (uhlíky obvykle žhnou silou 550 – 800 stupňů Celsia – pozn. red.) neseškvaří? Děkovat za tento zázrak prý můžeme dřevěnému uhlí, po kterém jako jediném můžeme chodit bez úrazu. Proč?

Pouze čistě dřevěný oheň totiž produkuje uhlíky s vysokou porézností (tj. pórovitostí), které špatně vedou teplo. Mezi chodidlem a žhavou cestičkou tak nedochází k rychlé tepelné výměně, protože chodidla mají oproti uhlíkům tepelnou kapacitu značně vyšší. Díky tomu, že lidé po uhlí chodí a nestojí na něm, se nohy údajně stihnou ochladit dříve, než je opět položíme zpátky na uhlíky. A občasná zranění? Ty vědci vysvětlují nežádanými rozpálenými kousky kamínků či jiných nečistot. Jenže jak je to u některých případů, které tyto teorie boří?

MEDITACE BEZ LEGRACE

Důležité prý je vsugerovat si, a to ještě dříve než vstoupíte bosou nohou na horký pás, že se procházíte například čerstvou orosenou trávou. Zkuste si ale při přechodu představit, jak se jen jednou svou nohou brodíte příjemným chládkem trávy! Na té druhé zatím budete mít několik ošklivých puchýřů nebo rovnou pěknou popáleninu! Proto je nutné se na přechod důkladně fyzicky i psychicky připravit. Jak takové přípravy vypadají? Existují různé postupy, základní kostra je ale všude podobná. Nejdříve je třeba uklidnit svou mysl prostřednictvím meditace, nejlépe však vedené zkušeným mistrem (šamanem apod.). V druhé fázi musíte udělat pravý opak – vyburcovat tělo i ducha k extázi podobně, jako to dělají třeba domorodé národy, hinduisté, lidé v Řecku nebo také někteří křesťané. Jak? Povykováním, skandováním hesel, divokým tancem nebo bezmyšlenkovitým poskakováním kolem plápolajícího ohně. Dobré je, když jste při tom naboso, abyste přivykli kontaktu se zemí.

Indických hinduistických rituálů se účastní stovky lidí.

JEDNOU A DOST!

Když euforická nálada dosahuje maxima, rozhrabe se z hořící vatry na holou zem rudočerný koberec žhavého uhlí. První po něm většinou přechází mistr, aby ostatním ukázal, že to je skutečně možné. Žhavá cestička většinou vystačí na 5 – 8 kroků. Pak všichni upírají zrak vzhůru – k takzvanému třetímu oku. O co jde? O místo na čele mezi očima, kterému je přisuzována vlastnost aktivovat lidské duchovní síly. Pak už stačí si „jen“ představit chůzi orosenou trávou a rychle jeden po druhém přejít přes uhlíky. K popáleninám prý dochází jen výjimečně – nejčastěji údajně při druhém přechodu za jeden večer. Proč? Lidé se v tento okamžik prý už nesoustředí tolik jako při prvním přechodu – začnou totiž považovat chůzi po ohni za samozřejmost, což jim často vynese víc než pouhý puchýřek na chodidle.

SVĚDECTVÍ REDAKTORKY

„Euforie, jakou máte během tance na skvělém koncertu. Tak nějak se cítím ještě ve chvíli, kdy vykřikujeme povzbudivá hesla a z velikého táboráku zbývá jen pár ohořelých kusů a rozhrabaná žhnoucí cesta. Vím, že se moje chvíle přiblížila. Najednou se mi zdá, že mi z oné euforie nezbyl ani kousek. Žaludek mi svírá strach. Mám sto chutí otočit se a zmizet. Jenže to mi moje hrdost nedovoluje. Těch pár vteřin rozmýšlení, než vstupuji na rozpálené uhlíky, mi přijde jako věčnost. Otáčím zrak dle instrukcí vzhůru. ,Hlavně se nedívej na uhlí!´říkám si v duchu. Sama sebe přesvědčuji, že se vlastně projdu orosenou ranní loukou…

PÁLÍ VÁM TO?

První krok, druhý, třetí… ,To snad není možné, ono to vážně funguje! Žádnou bolest necítím!´ Při čtvrtém kroku ze mě najednou opadává strach. Po pátém se mi zdá úplně normální, že chodím po rozžhaveném uhlí. Zapomínám na všechny rady a podívám se dolů. ,Panebože, ono tam vážně je žhnoucí uhlí!´ Moje mysl se vrací do starých kolejí a začínám si uvědomovat, že každý z uhlíků pálí. Do konce mojí rozžhavené cesty mi však zbývají už sotva dva kroky.

NIC NENÍ NEMOŽNÉ!

Přidávám na tempu a konečně jsem v cíli! Pořád mě ale nic nebolí. Starostlivě prohlížím svá chodidla. Jsou na nich dva docela maličké puchýřky. Instruktor mi hned vysvětluje, že fungují jako ukazatel vnitřních neduhů lidského těla. Kde se udělá puchýř, tam je – alespoň podle čínské medicíny – zakopaný pes. Doma si poté ověřuji, že je to fakt. Vědec by asi řekl, že jsem došlápla na rozžhavený kamínek, ale puchýřky mám na chodidle opravdu přesně tam, kde se údajně zrcadlí orgány, se kterými mám problémy. Mezitím po uhlících přecházejí další lidé – často bez sebemenšího zaváhání. Takové štěstí ale nemá jeden z účastníků. Ačkoli jde stejně jako ostatní, přesto má později chodidla opuchlá, podrážděná a podebraná puchýři tak, že se na ně sotva postaví. A já? Cítím se úžasně! Překonala jsem sama sebe! Někdo říká, že z něj přechod po uhlících udělal jiného člověka, já se ale vnímám pořád stejně. Jen vím, že ne všechno, co se na první pohled zdá nemožné, nemožné skutečně je.“

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Na Antarktidě se od ledovce odtrhla obří ledová kra!
21stoleti.cz

Na Antarktidě se od ledovce...

Odtrhnutí kry od ledovce Pine Island...
Pustila ho zpěvačka k vodě?
nasehvezdy.cz

Pustila ho zpěvačka k vodě?

Britský herec a známý lamač ženských srdcí...
Odhalená tajemství jeskynních maleb: Stal se býk v neolitu symbolem mužství?
epochaplus.cz

Odhalená tajemství jeskynních...

Profesor antropologie David Lewis Williams z jihoafrického...
Michaela Badinková: Proč se tak změnila?
nasehvezdy.cz

Michaela Badinková: Proč se...

O citl se milostný vztah MICHAELY BADINKOVÉ (39) a...
Hloubky oceánů nepřestávají udivovat: Další podivné zvíře zachyceno na kameru
epochaplus.cz

Hloubky oceánů nepřestávají...

Je to odhozené vyporcované kuře? Je to...
Vymřeli dinosauři, protože seděli na vejcích příliš dlouho?
epochalnisvet.cz

Vymřeli dinosauři, protože...

Dinosauři vládli světu v období druhohor před 134...
Nepodceňujte plicní choroby!
21stoleti.cz

Nepodceňujte plicní choroby!

Plicní lékaři se snaží najít jedince, jež mají...
Jan van Eyck své ženě dopřál výsady králů
epochalnisvet.cz

Jan van Eyck své ženě dopřál...

„Můj manžel Jan mě dokončil 17. června 1439. Je...
Křupavé rohlíky od Antonína až do domu
iluxus.cz

Křupavé rohlíky od Antonína...

Antonínovo pekařství v Praze platí již od svého...
Evropská agentura GSA pořádá dny otevřených dveří
21stoleti.cz

Evropská agentura GSA pořádá...

Prostory sídla Evropské agentury GNSS (GSA) v Praze budou...
Zlatá medaile pro místo, kde se nejen pracuje
rezidenceonline.cz

Zlatá medaile pro místo,...

V prosinci loňského roku se v čínské Šanghaji...
Jak léčit nemocného astronauta?
epochaplus.cz

Jak léčit nemocného...

Člověk, který míří v kosmické lodi do vesmíru,...