19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Mohou za zmizení plavců v oklahomských jezerech útoky chobotnice?
Mohou za zmizení plavců v oklahomských jezerech útoky chobotnice?
od 27.12.2022
3.3tis
Chobotnice-zabiják pod hladinou sladkovodního jezera? Dejte pokoj… Jako by nestačily „staré dobré“ sinice?! Zdroj ilustračního obrázku: Henry Lee/uncredited, Public domain, via Wikimedia Commons

Když rybář objevil v jednom z amerických jezer živou chobotnici, znovu to rozvířilo debaty o dávné oklahomské legendě. Rovněž byla zkoumána záhadná zmizení osamělých plavců. Opravdu by mohla i ve sladké vodě přežívat člověku nebezpečná chobotnice?

Podle legend by se měly chobotnice skrývat i pod hladinou jezera Thunderbird. Zdroj foto: intenteffect, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons Chobotnice-zabiják pod hladinou sladkovodního jezera? Dejte pokoj… Jako by nestačily „staré dobré“ sinice?! Zdroj ilustračního obrázku: Henry Lee/uncredited, Public domain, via Wikimedia Commons Lolliguncula brevis je oliheň, která velmi dobře snáší i pobyt ve vodě s extrémně nízkým obsahem soli. Zdroj foto: Smithsonian Environmental Research Center, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Žralok ganžský se plně adaptoval na sladkou říční vodu. Možná totéž dokáže i chobotnice? Zdroj obrázku: Müller & Henle, Public domain, via Wikimedia Commons

Legendy se o obří chobotnici v Oklahomě skutečně zmiňují. Tento mysteriózní  tvor by měl obývat například tamní jezera Thunderbird, Tenkiller a Oologah. Číhající pod hladinou, napadá nic netušící plavce.

Podle legend by se měly chobotnice skrývat i pod hladinou jezera Thunderbird. Zdroj foto: intenteffect, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons
Podle legend by se měly chobotnice skrývat i pod hladinou jezera Thunderbird. Zdroj foto: intenteffect, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons

Ze slané do sladké vody

Vědci jsou k existenci sladkovodní chobotnice poněkud skeptičtí. Příklady z jiných druhů mořské fauny však ukazují, že někteří živočichové se umí dobře adaptovat i na brakickou či ryze sladkou vodu. Patří k nim i druhy nebezpečné člověku.

Jde o žraloky, které si někdy mylně spojujeme pouze s prostředím moří a oceánů. Čelisti plné ostrých zubů ovšem číhají i pod hladinou řeky Ganga. Žraloci rovněž žijí v jezeře Nicaragua. Typickou „sladkovodní“ parybou je žralok býčí (Carcharhinus leucas).

Tento predátor byl spatřen i v řece Mississippi, tisíce kilometrů od ústí do moře v Mexickém zálivu.

Žralok ganžský se plně adaptoval na sladkou říční vodu. Možná totéž dokáže i chobotnice? Zdroj obrázku: Müller & Henle, Public domain, via Wikimedia Commons
Žralok ganžský se plně adaptoval na sladkou říční vodu. Možná totéž dokáže i chobotnice? Zdroj obrázku: Müller & Henle, Public domain, via Wikimedia Commons

Jezera versus hlavonožci

Chobotnice byla v americkém jezeře nalezena v Arkansasu. Jednalo se o jezero Conway. Odborníci soudí, že šlo o kýmsi vypuštěnou chobotnici „domácího mazlíčka“, která přerostla rozměry svého bytového mořského akvária. Přesto experty udivila schopnost chobotnice přežít ve sladké vodě jezera.

Lolliguncula brevis je oliheň, která velmi dobře snáší i pobyt ve vodě s extrémně nízkým obsahem soli. Zdroj foto: Smithsonian Environmental Research Center, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Lolliguncula brevis je oliheň, která velmi dobře snáší i pobyt ve vodě s extrémně nízkým obsahem soli. Zdroj foto: Smithsonian Environmental Research Center, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Ve volné přírodě existuje pouze jeden druh hlavonožce, u kterého by se dala předpokládat zvýšená adaptabilita na sladkou vodu. Nejde však o chobotnici, ale její blízkou příbuznou oliheň druhu Lolliguncula brevis.

Přiznejme si však, že když se nám na nohu při plavání, nota bene při výletu za koupáním do Oklahomy, pověsí chobotnice nebo oliheň, je to asi jedno… Hlavně, že by se celá záhada konečně vysvětlila, co říkáte?!

Foto: 1 - Müller & Henle, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - intenteffect, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Smithsonian Environmental Research Center, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Henry Lee/uncredited, Public domain, via Wikimedia Commons
Související články
od 18.9.2026 1.7tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.9tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 3.0tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz