V polovině osmnáctého století projela Evropou jedna z prvních vln upíří hysterie. Na jejím počátku stál záhadný příběh srbského rolníka ze zapadlé vesničky. Lidé věřili, že se po smrti stal upírem a přivodil smrt nejméně devíti lidem. Kdo byl tento muž?
V roce 1725 zemřel ve věku šedesáti dvou let ve vesnici na území dnešního Srbska jistý Petar Blagojevič. Nikdo netušil, že následující události zásadním způsobem přispějí k formování obrazu upíra v již moderním evropském kontextu. Stalo se tak i díky pečlivosti úředníků, kteří vše přímo na místě zaznamenali.
![Regionální metropolí oblasti, kterou kdysi proslavil hrůzyplný příběh Petara Blagojeviče, je nyní město Veliko Gradiste. Zdroj foto: Mazbln, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/5-4-768x576.jpg)
Upíří teror
Po úmrtí Petara Blagojeviče zemřelo ve vesnici devět lidí. Stalo se tak ve velmi krátkých časových periodách, mezi jednotlivými úmrtími někdy neuplynulo ani dvacet čtyři hodin. Příčina smrti navíc nešla přesně stanovit.
Šokovaná Blagojevičova vdova uvedla, že ji její zesnulý manžel v noci navštívil. V další legendě se dokonce tvrdí, že Blagojevič zavraždil vlastního syna a pil jeho krev! Taková koncentrace hrůz doslova paralyzovala život ve vesnici.
![Nálezy kosterních pozůstatků „upírů“ daly příběhům – typu řádění Petara Blagojeviče, silnou argumentaci. Zdroj foto: Bin im Garten, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/2-24-768x512.jpg)
Ti nejodvážnější se rozhodli rychle jednat a Blagojevičovo tělo exhumovat. Místní autority se je snažily od zbrklého jednání odvrátit s tím, že nejprve musí dorazit úřední povolení k vyzvednutí těla z hrobu.
Lidé se ovšem obávali nebezpečí z prodlení a namítali, že musí konat bez zbytečných odkladů, neboť jinak hrozí zánik celé vesnické komunity.
![V osmnáctém století zaplavila vlna upíří hysterie velkou část Evropy. Zdroj foto: Louis Le Breton, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/1-23-768x432.jpg)
Exhumace nebožtíka
Ohledání Blagojevičova těla vesničany utvrdilo v tom, že se skutečně jedná o upíra. Tělo nejevilo známky rozkladu, mrtvému stále rostly vlasy i nehty. Přistoupilo se tak k tradičním anti-upířím opatřením.
Do těla byl v místě srdeční krajiny zatlučen dřevěný kolík, nebožtík byl poté zpopelněn. Od té chvíle už nebylo zaznamenáno žádné podezřelé úmrtí. Zpráva o celé události se brzy rozšířila za hranice Srbska.
Příběh Petara Blagojeviče znali lidé v Německu, Anglii, Francii a dalších zemích.
![Příběhy o upírech existovaly i v době, kdy byla tato část Srbska pod nadvládou Osmanské říše. Zdroj foto: Missty011, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/4-23-768x514.jpg)
Zajímavé je, že podobný upíří příběh se prý odehrál v této části Srbska i v dobách, kdy byla oblast pod nadvládou Osmanské říše. Hvězdná sláva Petara Blagojeviče, upíra ze zapadlé vesničky, však povědomí o této starší události zcela překryla.