Pozoruhodný tvor žil před lety v péči osamělé ženy na Urale. Říkali mu Aljošenka a podobal se člověku. Zároveň se však v mnohém lišil. Zanedlouho zahynul a vše, co po něm zůstalo, je tajemný příběh plný nejasností a fotografie jeho mumifikovaného tělíčka. Skutečně pocházel ze vzdáleného vesmíru, jak mnozí věří?

Drobná, jen několik centimetrů vysoká mumie, vypadá téměř jako člověk. Kdo se ale podívá blíže, napočítá nejméně dvě desítky odlišností. Od člověka jej odlišuje nejen velikost tělíčka, ale i tvar hrudníku či proporce končetin.

Nejvýraznější je ale jeho protáhlá zašpičatěná hlava. Je mnohem větší, než by měla být, a má neobvyklý tvar s výraznými švy. Ani obličejové rysy nejsou lidským bytostem příliš podobné. Oči jsou výrazné a velké. Zatímco nos a rty jako by ani neexistovaly.

Mnohým může tento popis znít povědomě. Není to totiž tak dávno, kdy velký rozruch vyvolal nález a pozdější výzkum drobounkého humanoida v jihoamerické poušti Atacama. Svět jej zná pod jménem Ata. Tento humanoid má také staršího bratra.

Říká se mu Atta boy a pochází ze stejné pouště. Obě mumie jsou už staré desítky let. Tentokrát je ovšem řeč o bytosti z Ruska, která ještě před dvaceti lety žila! Objevil se snad na Urale třetí člen této podivné rodiny miniaturních humanoidů?

Zemřel hladový a sám

Příběh o osudu malého tvorečka a ženy, jež se o něj starala, je krátký a místy z něj mrazí. Stalo se to prý u města Kyštym v Čeljabinské oblasti v květnu roku 1996. Nad oblastí se přežene bouřka.

Když se počasí uklidní, vydává se postarší dáma Tamara Vasilevna Pošvirnová na hřbitov, aby zkontrolovala hroby svým blízkých, uklidila je a nazdobila čerstvými květy.

Chvíli poté, co se pustí do práce, její pozornost zaujme pohyb v trávě mezi hroby. Na zemi spatřila drobnou bezbrannou bytost, která jednoznačně nepřipomíná člověka ani žádné známé zvíře. Stařenka jej zabalí do šatů a odnese k sobě domů.

Malý humanoid dostává jméno Aljošenka. Stará se o něj jako o vlastní dítě a krmí ho směsí medu a mléka. Téměř nikomu ale nalezence neukáže. Nejspíš tuší, jaký by mohl být jeho další osud.

Podivné chování stařenky však neunikne pozornosti sousedů. Krátce na to Pošvirnová končí na psychiatrii, a když se pokusí z nemocnice utéct, srazí ji auto a žena umírá. Stejně jako Aljošenka, který zůstal v jejím domě bez pomoci. Je to jen legenda, nebo skutečnost?

Blázen, nebo oběť?

Někteří lidé věří, že žena přišla o rozum až poté, co se dostala do styku s tajemnou bytostí. Další se přiklánějí k tomu, že její duševní zdraví bylo chatrné už dříve. A objevují se také názory, že celý tento příběh je pouhou legendou.

Má totiž několik různých verzí a toto je pouze jedna z nich. Jenže existují nezpochybnitelné důkazy, které přinejmenším existenci miniaturního tvora potvrzují.

Nějaký čas po smrti se totiž do opuštěného obydlí vplíží zloděj,který odnese i Aljošenkovu mrtvolu a schová ji ve svém mrazáku. Tam ji pak objeví policisté, kteří zloděje přišli zatknout.

Odsud si mumie najde cestu k ruským vědcům, kteří ji prozkoumají a pořídí také důkladnou fotodokumentaci a několik videozáznamů. Samotná mumie je však dnes nezvěstná.

Přestože se pozůstalí po Tamaře Pošvirnové snaží ostatky Aljošenky dostat zpět, místní autority se vydání těla brání. Proč? A co vlastně o Aljošenkovi víme?

Podobnost více než náhodná

Už při zběžném pohledu na fotografie drobné mumie se mnozí neubrání dojmu, že něco podobného už viděli. A někteří možná hned dvakrát. Aljošenka podle některých odborníků sice nevypadá jako mumie lidského plodu, zároveň však nejde o naprostý unikát.

Nejméně dvě podobná těla se totiž do rukou odborníků již dostala. Zřejmě prvním je Atta boy a jeho osud se velmi podobá tomu z Uralu. Prvotní odhady hovoří o tom, že jde o předčasně narozený plod.

Když se ale objeví spekulace o možném mimozemském původu a badatelé žádají důkladnější ohledání, mumie zmizí neznámo kam. Dalším je mnohem mladší Ata.

Nalezen byl v roce 2003 a o pár let později se dostává do rukou vědců, kteří se shodují, že nejde o embryo, ale o bytost, která se dožila věku 6 až 8 let.

Analýzy DNA ukazují na shodu s člověkem, ale tato shoda není stoprocentní a nevylučuje tedy neznámý původ bytosti. Mohou všechny tři těla patřit do stejné rodiny? A jde skutečně o rodinu mimozemskou, jak mnohé indicie naznačují?