Skip to content

Může být víra v nadpřirozeno evoluční výhodou?

Mohou být pověrčivost, důvěřivost, konspirativní myšlení nebo náboženská víra výhodou? Podle některých vědců ano! Nedávný šokující výzkum psychologa a jeho kolegů z Adelaidské univerzity v Austrálii přináší závěry, že ty, kteří dají na vnuknutí a tušení, evoluce doslova zvýhodňuje. Jak je to možné?

PROČ JE VÝHODNÉ VĚŘIT?

Skeptici a věřící by konečně mohli ukončit svůj věčný zápas. Nejnovější výzkumy naznačují, že i to nejbláznivější myšlení může mít svůj účel. Transliminalita – to je nový pojem, který hýbe vědeckým světem.

Jeho autorem je profesor psychologie MICHAEL THALBOURNE z Adelaidské univerzity v Austrálii, který se svým týmem tvrdí, že víra v nadpřirozeno a skryté souvislosti jsou ve skutečnosti zřejmě projevy velmi užitečných funkcí mozku. Vysvětlujete si své zážitky nadpřirozeně? Věříte, že ve vašem životě působí parapsychologické síly, boží moc nebo vliv kosmických bytostí?

Říkají o vás, že snadno uvěříte pavědeckým teoriím a nejrůznějším náboženským věroukám? Pokud jste odpověděli na některou z otázek ano, pak právě vašich schopností se australský výzkum týká. Thalbourne s kolegy došli k závěru, že sice můžete být „cvoci“, ale pravý důvod, proč si věci vysvětlujete nadpřirozeně, stojí jinde.

Ve skutečnosti to je prý důsledek zvláštní schopnosti, kterou máte – dochází u vás častěji než u jiných lidí ke „vzlínání informací z podvědomí“.

Související články

Dow Hill: Bengálský les hrůzy!

Máte-li pro strach uděláno, můžete se vypravit do lesa Dow Hill u města Kurseong v Západním Bengálsku. Zalesněná oblast i její okolí se údajně hemží duchy a paranormální aktivity jsou tu na denním (i nočním) pořádku. Jak už to tak u strašidelných lesů bývá, lidé posilují tamní negativní síly tím, že zde ve zneklidňujících počtech […]

Svatováclavská přilba. Co je na ní tak zvláštního?

Mnoho let odborníci zkoumali bájnou svatováclavskou zbroj. Nejvíce otázek vyvolává svatováclavská přilba. Co je na ní tak zvláštního? Svatováclavská přilba je součástí korunovačního pokladu, uloženého v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Je vykována z jednoho kusu železa. K přilbě je po jejím obvodu přinýtovaná železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Základ přilby tvoří […]

Poustevna na Stohánku v České Lípě: Jaké tajemství ukrývá?

Velké hrady obvykle mají svoje slavná či smutná období, v níž se mísí důležitost jejich významu, postavení majitelů či držitelů, s řadou záhadných a krvavých událostí, které se odrážely i v jejich další historii. A tak se tyto hrady hemží různými duchy, kletbami, podzemními chodbami s truhlicemi plných klenotů apod. Ale potom je v naší […]

A to je údajně v životě velmi prospěšné, jak si záhy ukážeme.

NAŠLA EVOLUCE BOHA?

Dřívější výzkumy uváděly, že pověrčivá povaha je spíše na škodu, a vyjadřovaly se o takových lidech velmi nelichotivě.

Jak připomíná britská autorka vědeckého článku o transliminalitě CLARE WILSON, mezi akademiky navíc převládá skeptický názor, že„desetiletí vědeckého výzkumu parapsychologie nevyprodukovala žádné přesvědčující ukázky paranormálna, které by mohly být spolehlivě opakovány.“ Výsledky neobvyklého výzkumu profesora Thalbourna jsou tak revolučním obratem.

„Evoluce našla Boha,“ tvrdí tak jeden z řady novinových titulků, které se v reakci na výzkum vyrojí. „Výzkum rozdílů mezi ovcemi a kozami během let vyprodukoval některá fascinující zjištění o tom, jak funguje mozek,“ uvádí Wilson.

A kdo že jsou to ty ovce a kozy?

Nenechte si ujít

VIDEO: Znáte nejstrašidelnější místa Nizozemí?

Náhodný kolemjdoucí zahlédl v okně malou postavu. Zdálo se mu to, nebo se v ulici Prinsengracht objevuje duch slavné Anny Frankové (1929 – 1945)? Ale nejen tato židovská dívka se má v Holandsku zjevovat po své smrti! Mezi strašidelnými místy Nizozemí nechybí další domy, nebo zámky, i kláštery. Znáte je všechny?

Tajemný klášter Saint-Gilles: Jaké záhady jsou s ním spjaty?

V jižní Francii v obci Saint-Gilles stojí od sedmého století benediktinský klášter stejného jména. Současná podoba kláštera pochází ze 12. století a je zapsán na seznamu památek UNESCO. Jaké záhady jsou s ním spjaty? Zajímavý je příběh jeho založení. Na samém začátku stojí mladý muž Jiljí (řecky Aigidios, fancouzsky Gilles), který se narodil bohatým rodičům […]

Byla jeskyně Lascaux uzavřena kvůli mimozemšťanům?

Unikátní jeskynní komplex obsahuje mnoho nádherných maleb a skalních rytin. Ty dokazují, že naši předci ze starší doby kamenné nebyli pouze primitivními lovci a sběrači. Proč se však do Lascaux již nikdy nepodíváte? Stála za tím pouze starost o pravěké umění, nebo něco mnohem temnějšího?! Čtyři francouzské děti se 12. září 1940 snaží vytáhnout ze […]

DOBRÝ DEN! JSTE KOZA, NEBO OVCE?

Psychologové rozdělují lidi na dvě skupiny – jedné říkají ovce a druhé kozy. Tato zvířecí terminologie má původ v Bibli, která v jedné pasáži vypráví o pastýři probírajícím se svým stádem, aby oddělil ovce od koz. Ovce tu mají zjednodušeně symbolizovat národy následující Boha a kozy ty, kdo nevěří. Thalbourne se o víru v paranormálno a nadpřirozeno zajímá i osobně.

„Můj život je plný množství malých a občas velkých shod okolností, které naznačují jakousi neobvyklou formu příčiny a následku,“říká s tím, že se sám považuje za ovci. „Věřím, že tomu nemohu nevěřit.“ Taková víra se ukazuje být překvapivě běžná.

Vezměme si jen studii, provedenou roku 1998 mezi 1000 lidí ve Velké Británii.

Jedna třetina dotázaných přiznává, že věří ve vykládání budoucnosti, polovina věří v telepatii (přenos myšlenek na dálku – pozn. red.) a omračující dvě třetiny dotázaných souhlasí s prohlášením, že lidé ovládají síly, které věda nedovede vysvětlit. Proč ale podobným věcem tolik věříme, i když nemusejí být založeny na skutečnosti?

ČÍM JSOU POVĚRČIVÍ LIDÉ ZAJÍMAVÍ?

Doposavad studie za studií říkají, že ovce vidí paranormální události tam, kde žádné nejsou, že jsou horší v odhadování pravděpodobností a náhodnosti, a dokonce i v používání logického rozvažování. „Novější výzkum možná navrátí trochu ovčí pýchy,“ píše Wilson.

Ukazuje se totiž, že způsob myšlení spojený s vírou v paranormálno pomáhá uskutečňovat celou škálu důležitých kognitivních (poznávacích) úloh. Tento způsob myšlení je prý potřebný nejméně ze dvou důvodů – pro spatření predátorů, tedy číhajícího nebezpečí, a také pro schopnost rozpoznávání známých tváří.

Lidé–ovce prý rovněž bývají více obrazotvorní a tvořiví – mají tedy schopnosti, které rovněž nejsou k zahození. A jak ukazuje nový výzkum, lehkověrní („cvoci“), kteří věří v paranormální síly, jako je telepatie, prorocké sny nebo jiné formy mimosmyslového vnímání (ESP), zřejmě ve skutečnosti přistupují k informacím uloženým ve svém podvědomí!

Jak tvrdí Thalbourne, paranormálno pak prý tito lidé potřebují jako vysvětlení své zkušenosti s touto schopností, o níž nemají tušení.

Že by konečně zadostiučinění pro ty bláznivější z nás?

EXISTUJE TŘETÍ ŘEŠENÍ…

Thalbournův výzkum ovšem nevysvětluje nevšední zážitky paranormální cestou. Ve skutečnosti nedává za pravdu ani jedné straně rozepře, ale nachází třetí vysvětlení, které potvrzuje svými experimentálními vědeckými daty.

Pro jasnou představu o co tu kráčí, dává takovýto příklad:Představte si třeba, že jdete po ulici se svým starým přítelem Bobem, když začnete myslet na společného kamaráda ze školy, Honzu. „Co asi dnes provádí Honza Kovář,“řeknete. „To je neuvěřitelné!“ odpoví Bob. „Právě jsem na Honzu myslel.“ Vy věříte, že je to pouhá shoda náhod. Bob se však domnívá, že jde o nějakou formu telepatie.

Ale existuje třetí vysvětlení: aniž byste si to uvědomovali, oba dva, jak vy, tak Bob, jste spatřili něco, co vám Honzu připomnělo. Možná jste minuli někoho, kdo vypadal přesně jako on, nebo to bylo něco za výlohou, co vám ho připomnělo.

Zpracovávání těchto nevědomých informací se tak ukazuje jako výdobytek evoluce, a nikoli chyba!

VĚDA OBJEVUJE PAVĚDU

Profesor Thalbourne je první, kdo si všímá těchto souvislostí mezi používáním podvědomí a vírou v nadpřirozeno. Vytváří proto i nový termín – „transliminalita“ neboli tendence ke „vzlínání informací“ z podvědomí do vědomí.

Za pomoci speciálního dotazníku a dalšího výzkumu shrnutého v několika studiích pak prokazuje, že míra transliminality je ve shodě právě s tím, kam lidé patří na škále od ovce ke koze.

JSTE BLÁZNI? MÁ TO VÝHODY!

Lidé, kteří věří v paranormálno, mají mít také lepší předpoklady nacházet pořádek a známé obrazy tam, kde ti ostatní vnímají jen chaos. Klasickým projevem tohoto povahového rysu je pareidolie, tendence dotvářet realitu podle své vlastní fantazie, vidět obrazy tam, kde nejsou. Takoví jedinci jsou prý schopni spatřit třeba v kukuřičné placce obraz PANNY MARIE.

Pareidolie může být nejen obrazová, ale také zvuková. Vědci se na ni vymlouvají, pokud jde o údajné vzkazy ze záhrobí nahrávané zvukovou technikou – fenomén EVP. Psychologové tradičně nahlíželi na tuto schopnost jako na nedostatek lidí typu ovce. PETER BRUGGER, neurolog z Curyšské univerzitní nemocnice ve Švýcarsku, si ovšem nemyslí, že jde o tak černobílou záležitost.

Vysvětluje, že lidé se v tomto případě dopouštějí takzvané „chyby typu 1“ – dle statistické terminologie.

KDYŽ VIDÍTE VŠUDE TYGRY, UTÍKÁTE, ALE ŽIJETE!

Chyba typu 1 znamená, že člověk vnímá vzorce, které neexistují – je jinými slovy příliš lehkověrný. Chyba typu 2 je, když naopak člověk nedovede rozpoznat vzorec, který přitom existuje – je příliš skeptický. Brugger upozorňuje, že rozpoznání vzorců je důležitá stránka lidského vnímání, která nám umožňuje nezbytné – rozpoznávat známé tváře nebo maskované predátory.

„Z evoluční perspektivy je cena za ochranu proti chybám typu 2 náchylnost k chybám typu 1,“říká Brugger. Znamená to tedy, že možná opravdu „cvoci“ jste, ale vaše chyba je mnohem bezpečnější než chyba silně racionálních lidí. „Přehlédnete-li tygra v trávě, přijdete o život,“říká.

„Jestliže všude vidíte tygry, sice pořád utíkáte, na druhou stranu ale pořád žijete.“

ZA VŠECHNO MŮŽE PRAVÁ MOZKOVÁ HEMISFÉRA!

Co určuje míru, v jaké rozpoznáváme známé vzorce a vytváříme asociace? Výzkum Petera Bruggera trefuje do černého. Ukazuje se, že klíčovým faktorem je relativní dominance pravé nebo levé mozkové hemisféry. O rozdílech mozkových hemisfér bylo napsáno hodně rozporuplných hypotéz, přesto většina neurologů souhlasí s tím, že levá strana mozku je primárně zodpovědná za jazyk a logickou analýzu, zatímco pravá strana mozku souvisí s tvořivostí a širším myšlením.

SKEPTICI NEBYLI SCHOPNÍ NAJÍT SOUVISLOST

Několik posledních studií za použití různých technik dochází ke shodnému závěru, že lidé věřící v paranormálno mají silnou dominanci pravé mozkové hemisféry.

Roku 2000 Bruggerova skupina například s pomocí měření elektroencefalogramu (zkratkou EEG, jinak přístroj na měření elektrické aktivity mozku – pozn. red.) ukazuje, že věřící mají vyšší elektrickou aktivitu v pravé mozkové hemisféře než nevěřící. V roce 2001 zase provádějí pokusy se slovní asociací.

Pokusné osoby hledí na slova vždy jen jedním okem, aby se zapojila přednostně jedna polovina mozku a hledají souvislosti mezi vzdáleně souvisejícími slovy – například mezi slovem „lev“ a „pruh“ (souvislost je „tygr“). A vskutku, v použití pravé poloviny mozku se ukazují být ovce rychlejší než kozy.

Brugger říká, že v některých případech „nevěřící ani nepostřehli, že mezi nimi (slovy) nějaký vztah existuje.“ Negativem prý je, že mezi lidmi se zvýšenou aktivitou pravé hemisféry jsou často schizofrenici. Brugger tvrdí, že ho pro toto tvrzení lidé z okruhu milovníků paranormálna nemají rádi.

„Jsem ve velké nelibosti,“ přiznává.

VĚŘÍCÍ JSOU PRÝ VE SKUTEČNOSTI SKEPTIKY!

Překvapení nekončí. Jak ukazují další výzkumy, je rozdíl mezi vírou a zatvrzelostí. Nejzatvrzelejší nejsou kupodivu věřící s rozvinutou pravou mozkovou hemisférou, nýbrž skeptici a lidé, kteří mají pravou polovinu mozku poškozenou.

Levá mozková hemisféra má údajně na svědomí nejen logiku, ale i stálost a zatvrzelost přesvědčení, zatímco pravá oproti ní přináší neustálé pochybnosti a kmitá mezi podněty přicházejícími zvenčí. Jeli tedy pravá mozková hemisféra poškozená, může to přivodit i něco velmi zvláštního – poruchu přesvědčení.

O co jde?

POPÍRAT NOS MEZI OČIMA NENÍ JEN RČENÍM!

VILAYANUR RAMACHANDRAN, neurolog z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu, tráví většinu své kariéry studiem poruch přesvědčení a mezi svými pacienty má i skupinu lidí trpících takzvanou anosognosií, způsobenou obvykle mrtvicí. Tito lidé popírají fakta o svém těle a nechtějí například přijmout, že jsou paralyzováni.

Často tvrdí, že se jim nechce hýbat dobrovolně, vymlouvají se na artritidu (zánět kloubů – pozn. red.), nedobré zkušenosti s lékaři a tak podobně. Jsou prý ale také schopni zírat na svou nehybnou ruku a trvat na tom, že s ní právě hází míč.

Jednu pacientku prý Ramachandran přiměje k přijetí faktu o své paralýze jen tím, že předstírá, že jí dává znehybňující anestetikum, po kterém se její ruka přestane hýbat, přestože ruka se nehýbala už dávno. S druhou rukou to už nevyšlo – paní totiž začala tvrdit, že ono údajné anestetikum už nezabírá, a byla i nadále přesvědčená, že ruka se hýbá.

Ramachandran při svých výzkumech ovšem zjistil, že takto hovoří jen pacienti, kteří mají poškozenou pravou stranu mozku a u nichž tak vedení přebírá strana levá.

Naopak lidé jednostranně zaměření na pravou část mozku, kteří mají levou část poškozenou, „si jsou své paralýzy ostře vědomí a mají tendenci o ní bez přestání mluvit.“

ILUZE NENÍ VÍRA

Tato pozorování vedou Ramachandrana k závěru, že ve zdravém mozku je neustálý koloběh mezi vírou v to staré a přijímáním nového. Levá hemisféra se prý snaží udržet konzistenci (nerozpornost), zatímco pravá hraje ďáblova advokáta, zpochybňujícího naše přesvědčení ve světle nových důkazů.

U lidí trpících anosognosií tak je prý zřejmě přirozený skepticismus pravé hemisféry vyřazen a levá hemisféra je ponechána své misi udržet status quo i za cenu iluze.

VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ

Naopak víra, která nepramení z pouhé zatvrzelosti levé hemisféry, přináší doslova zázraky. Mezi tisíci lidmi vyléčenými vlastní vírou se nachází i Francouzka MADELEINE RIZAN. Když se v roce 1858 koupe v posvátných vodách francouzského města Lurdy, je již 24 let paralyzovaná, ale naráz znovu nabyde své schopnosti pohybu.

„Jsou tu také tucty pacientů se srdeční chorobou, kterým bylo pomoženo v 50. letech 20. století pomocí procedury známé jako vnitřní prsní obvaz – což zabralo stejně dobře v okamžiku, kdy pacienti uvěřili, že to bylo uděláno,“ vzpomíná ALISON MOTLUK, vědecká autorka dalšího článku z New Scientist. „Víme, že okolo 80 procent efektu antidepresiv vychází z lidské víry, že zaberou,“ připomíná.

Co se s námi děje, že v něco věříme a ono se to uskuteční? Výzkumy s placebem – fiktivními léky, o nichž pacienti nevědí, že neobsahují žádné léčivé složky, přinášejí závěr: Lidský mozek, když věří, produkuje přinejmenším nesmírné množství endorfinů – hormonů, které tlumí bolest a zlepšují imunitu. Víra je tak náš mechanismus, kterým ovládáme své biologické možnosti a mozek produkuje léčiva.

Někteří se domnívají, že víra je především produktem rozumu, protože prý k víře musíte mít nejdříve určitou představu, o co jde, jak by to mělo fungovat a co by se mělo dít.

Jiní tvrdí, že víra je věc čistě emocionální.

NÁBOŽENSTVÍ NEPATŘÍ DO POPELNICE

V souvislosti se zmíněnými objevy vědci pohnuli i zřejmě nejtěžším balvanem v evoluční biologii – otázkou náboženství. Poprvé totiž připouštějí, že náboženství má patrně funkční výhodu, která má význam v procesu evoluce – jedinec je lépe přizpůsobený k přežití a k předání genetických informací.

„Náboženství spojují společnosti, protože používají celý soubor rituálů, které jsou extrémně účinné pro spouštění produkce endorfinů, přirozených opiátů mozku,“říká evoluční psycholog ROBIN DUNBAR z Liverpoolské univerzity ve Velké Británii. Tyto endorfiny tlumí bolest, navozují lehký stav opilosti a také vylaďují imunitní systém.

To také potvrzují poslední sociologické studie, které říkají, že v porovnání s nevěřícími jsou nábožensky žijící lidé šťastnější, žijí déle, trpí méně fyzickými a duševními chorobami a rychleji se zotavují z lékařských operačních zákroků. K tomu jim zjevně dopomáhají aktivity, jako jsou zpěv, tanec, opakované pohyby (např.

houpání), zvláštní tělesné pozice (klečení, lotosový sed), počítání korálů a krajně i sebebičování.

Na rozdíl třeba od plavání nebo běhání ale náboženství přináší navíc onen zážitek přívalu endorfinů ve skupině, což efekt násobí a přináší pocit bratrství.

VYROSTL NÁM MOZEK DÍKY NÁBOŽENSTVÍ?

Robin Dunbar se ale nespokojuje s vysvětleními, která říkají jen to, proč je užitečné mít náboženství dnes. Ptá se dál – jaký význam má náboženství v evolučním procesu? Inspiraci nachází u primátů, kteří rovněž provozují řadu společenských dohod a rituálů. Ty motivují jedince k tomu, aby odložili některé své osobní potřeby v zájmu udržení skupiny – zdroje ochrany, obrany, zásob a tak podobně.

Je to způsob ochrany před těmi, kteří by chtěli ze společnosti jen brát. Primáti proto praktikují známé společenské obírání, vzájemnou péči o tělo, která rovněž spouští tvorbu endorfi nů, přináší dobrý pocit a okamžitě motivuje k udržení skupiny. Protože ale tato péče probíhá jen ve dvojicích a je příliš časově náročná, nehodí se pro větší skupiny.

Dunbar se domnívá, že právěproto se postupně vyvinulo náboženství – jako nástroj udržení větší skupiny. Prvními nástroji přitom prý byly zřejmě různé společné tance, uvádějící účastníky v trans. Pro chvíle, kdy se rituály neprovádí, zase vznikla teologie. K ní však bylo zapotřebí mnohem rozvinutějších schopností, čímž byl stimulován rozvoj šedé kůry mozkové.

Vyrostl nám tedy mozek právě díky náboženství?

NAŠLA EVOLUCE BOHA?

Abychom prý totiž byli schopni tak složitého náboženského výroku, jakým je věta „Chci, abys věděl, že oba věříme, že Bůh po nás chce, abychom se chovali správně,“ potřebujeme takzvanou „pátou úroveň intencionality“, to je vyvinuté abstraktní myšlení, které zajišťuje právě šedá kůra mozková.

„Pokud se podíváte na mozky lidí a jiných zvířat, zjistíte, že úroveň intencionality, jíž jsou schopni dosáhnout, se mění lineárně(je možné vyjádřit přímkou – pozn. red.) v závislosti na objemu šedé hmoty v jejich předních mozkových lalocích,“ vysvětluje Dunbar.

Na základě těchto zjištění lze vysledovat, že již typ Homo erectus (člověk vzpřímemý) byl s třetí úrovní intencionality před dvěma miliony let schopen vytvářet si osobní víru o povaze světa. Čtvrtá úroveň intencionality a první společenské náboženství prý zřejmě vzniklo již před 500 000 lety a pátá úroveň přišla na řadu krátce před dokončením podoby moderního člověka asi před 200 000 lety.

Může mít Dunbar pravdu?

Lze najít doklady takové teorie?

„Ve zvláštní odnoži výzkumu jsem se svými kolegy rovněž objevil souvislost mezi velikostí mozkového neokortexu (nejmladší, rozumová část mozku – pozn. red.) a velikostí společenských skupin u primátů.

Co je zajímavé, tato hypotéza ‚společenského mozku‘ správně předpovídá, že zhruba v době, kdy se vyvinul pátý stupeň intencionality, přesáhly skupiny lidí počet 120 jedinců.“

PŘEKVAPIVĚ JASNÉ ODPOVĚDI?

Odpověď na tak pochybné otázky, jako jsou ty po smyslu víry a náboženství, tedy může být až překvapivě jednoduchá. Pověrčivost nám umožňuje důvěřovat nevědomému a využívat širšího pole informací, které se do našeho vědomí nevejdou. Na to poukazuje i profesor Thalbourne. Současně je víra mechanismem k ovládání nejdokonalejší lékárny ve vesmíru, jež je ukryta v našem mozku.

A navíc – „Náboženství se mohlo vyvinout za účelem mechanismu ke stmelení lidských tlup v celistvou sociální jednotku,“ tvrdí Robin Dunbar. Zvládneme najít zlatou střední cestu mezi přílišným skepticismem a sebeléčivou vírou?

DALIBOR NOVÁK

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Roztroušená skleróza: Nemoc, kterou si tělo tvoří samo!
epochaplus.cz

Roztroušená skleróza: Nemoc,...

Začali jste zakopávat nebo máte problémy se zrakem? Pak...
Překvapení ve Varšavě
iluxus.cz

Překvapení ve Varšavě

Už je to téměř 30 let, co Bar and Books...
Klasika i nečekané efekty, dekory a barvy
rezidenceonline.cz

Klasika i nečekané efekty,...

Koberce v poslední době...
Co by se stalo, kdybychom všichni přestali jíst maso?
epochaplus.cz

Co by se stalo, kdybychom...

Pokud bychom z našeho jídelního...
Co je vlastně testosteron a jak funguje?
epochalnisvet.cz

Co je vlastně testosteron a...

Ve škole nás učili, že testosteron...
Měli by odborníci informovat veřejnost o výskytu ohrožených druhů?
21stoleti.cz

Měli by odborníci informovat...

To zůstává otázkou. Bohužel podobné zprávy nečtou...
Nejsou to jen drážky v pneumatice!
epochalnisvet.cz

Nejsou to jen drážky v...

O dezénu pneumatik slyší každý motorista...
Dal Japonsku ústavu samuraj?
epochaplus.cz

Dal Japonsku ústavu samuraj?

Vzduch prořízne máchnutí ostrého meče. Malý...
Problematika nočního přejídání: Vědci pravděpodobně odhalili příčinu
21stoleti.cz

Problematika nočního přejídání:...

Čím to, že má řada lidí největší chuť  na jídlo...
Jak pokračuje válka s mloky?
21stoleti.cz

Jak pokračuje válka s mloky?

Velemlok čínský (Andrias davidianus) fascinující...
Deprese a alkohol už má Holubová pod kontrolou
nasehvezdy.cz

Deprese a alkohol už má...

Herečka Eva Holubová (59) působí v mnoha...
Gábina Partyšová: Zjistila, že je nahraditelná
nasehvezdy.cz

Gábina Partyšová: Zjistila,...

Letos se moderátorce GÁBINĚ PARTYŠOVÉ (40)...