Jako fata morgana je označována optická iluze viditelná v úzkém pásu nad obzorem. Fata morgana se může objevit na souši i na moři.
V případě vodního prostředí panuje podezření, že je tento jev odpovědný za velkou část pozorování záhadných lodí, a to jak na moři, tak i na velkých vnitrozemských jezerech.
Pro vznik faty morgany je důležité, aby bylo splněno několik základních podmínek. Nezbytná je zejména dostatečně silná tepelná inverze. Zajímavé je, že pozorovat fatu morganu můžete z libovolné nadmořské výšky. Viditelná je i při pohledu z letadla.
Létající Holanďan
Fata morgana ve vodním prostředí je často spojována s pozorováním takzvaných lodí duchů.
Patří k nim i slavný Létající Holanďan, podle námořnického folkloru plavidlo odsouzené k věčné plavbě po světových oceánech, které se nemůže nikdy vrátit do domovského přístavu.
Pro identifikaci záhady Létajícího Holanďana s iluzí faty morgany svědčí i to, že přízračné plavidlo bylo vždy pozorováno z větší dálky, potažmo se nacházelo na samotné lince obzoru.
Jezero Ontario
Vnitrozemskou vodní plochou, která je spojována s úkazy faty morgany, je i jezero Ontario ležící v systému Velkých jezer v Severní Americe.
Mysteriózní přeludy lodí zde byly pozorovány již v roce 1866. Pouhým okem však viditelné nebyly, bylo nutné použít alespoň malý dalekohled. Celé představení faty morgany tehdy trvalo přes jednu hodinu.
Iluze byla velmi dynamická a měnila se v průběhu času. Úkazu fata morgana jsou na jezeře Ontario přisuzována i další pozorování záhadných lodí nejen v průběhu 20. století, ale i v novém miléniu.
