Skip to content

Mystérium vzniku oceánů

Lidstvo dodnes stojí před záhadou, která přetrvává miliardy let. Ani v současnosti neexistuje definitivní odpověď na odvěkou otázku, jak vznikly světové oceány. Možná se molekuly vody vyskytují už v samotném materiálu, z něhož je vytvořena planeta.

První oceány tak prý mohly vzniknout díky srážkám s jinými vesmírnými tělesy.

Zmizela kdysi dávno ze Země všechna voda? A jak se pak zase vrátila? Foto: Wikimedia Commons

„Vlivem kolizí s dalšími nebeskými tělesy zřejmě vznikaly první oceány, ale nebyly zdaleka stabilní – dnešní odhady vedou k závěru, že se nejspíš několikrát vypařily a znovu utvořily,“ uvádí český spisovatel Ing. Pavel Houser (*1972). Co se však děje v období, kdy voda ze zemského povrchu mizí? Pokud se oceány ztrácí, tak není vyloučeno, že se tato situace může zopakovat! „Mimo dobu kolizí se mohlo také docela dobře stát, že Země několikrát promrzla.

Někdy se předpokládá, že pokud by Země jednou zmrzla, díky zvýšené odrazivosti by již nikdy nemohla rozmrznout,“ upozorňuje. Ovšem pokud někdy voda zemského povrchu úplně zmizela, jak se pak vrátila zpět?

Ani na to nemáme jasnou odpověď, pouze hypotézy. „Ve skutečnosti je takových cest hned několik – dopad kosmických těles, vulkány, eventuálně i plíživá aktivita přeživších živých organismů, které by například dodávaly do atmosféry skleníkové plyny,“ naznačuje Ing. Houser.

Jakou roli hrál rift u vzniku oceánů? Foto: twitter.com
ZA VŠECHNO MŮŽE RIFT

Tuto teorii ovšem někteří odborníci zatracují a tvrdí, že oceány vznikly pravděpodobně jinak. Jejich prazdrojem má být údajně vodní pára vázaná na tekuté horniny pod zemskou kůrou. Pára je prý vytlačována na povrch a uniká do atmosféry při četných sopečných výbuších, jež otřásají světem.

Později však Země chladne, voda zkondenzuje a vznikají mohutná bouřková mračna. Přívaly deště vytvoří řeky zaplavující rozlehlé nížiny. Postupně vznikají mělká moře a z nich následně oceány. Podle profesora geologie RNDr. Jana Petránka (1922–2015) hraje zřejmě hlavní roli tzv. proces akrece (zvětšování objemu připojováním vnějších částic – pozn. red.). Nejprve se má vlivem rozpínání litosféry vytvořit jakýsi hlubinný pokles, zvaný rift.

Trhlinou vychází ze zemského nitra na povrch magma, díky němuž se vyvíjí oceánská kůra. Výsledkem pokračujícího rozpínání pak má být široký oceán s oceánským hřbetem. Moře a oceány však nejsou statická tělesa, neustále se vyvíjejí.

Kvůli pohybu litosférických desek a také působením různých přírodních vlivů dochází ke změně jejich rozložení i velikosti. Modrá planeta se proto neustále proměňuje.

Vrátí se Pangea? Foto: Wikimedia Commons
SPOJÍ SE OPĚT KONTINENTY?

K pohybu litosférických desek prý dochází odpradávna. Postavení oceánů je tudíž v pravěku docela jiné, než jak ho známe dnes. Před vznikem světadílů existuje na Zemi jediný ohromný kontinent, zvaný Pangea, jenž má být obklopen praoceánem nazývaným Panthalassa.

Vlivem postupného rozpadu Pangey se během druhohor (geologické období probíhající před 251 až 65,5 milionu let – pozn. red.) tvoří prehistorické moře Tethys. Teprve dalším rozpadem má vzniknout Tichý a Atlantický oceán.

V současnosti údajně dochází k postupnému smršťování Pacifiku a naopak ke zvětšování Atlantiku. Podle některých názorů by tak mohlo nastat další velké sjednocení kontinentů, k němuž by mohlo dojít za 150–250 milionů let.

Může opětovné spojení předznamenat opakování světotvorného cyklu? Bude tato fáze předzvěstí zkázy naší planety? Zdá se, že oceány ještě mohou světovými dějinami mocně zahýbat!

Zdeněk Pospíšil

Foto: rainbowtoken.com, Wikimedia Commons, twitter.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky konspirace Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články