Na obří kamenný kruh v severoanglickém Keswicku se snáší noc. V kalendáři je psaný 30. duben. Právě tehdy prý zdejší balvany opět oživnou a promění se v lidi. Podle pověstí totiž Castleriggský kruh tvoří vesničané, které v menhiry zakleli druidové. Nebo za vznikem megalitické stavby stojí nějaká záhadná mimozemská civilizace?

Líbezné údolí obklopené nevelkými zelenými kopci je jako stvořené pro pohlednice. O to více, že se v jeho středu nachází záhadná pravěká stavba. Jde o Castleriggský kamenný kruh.

Tajemný objekt leží u Keswicku v severní Anglii, v oblasti protkané mnoha jezery a úvaly mezi nevysokými vršky. „Jestliže je Stonehenge ze všech kamenných kruhů v Británii nejslavnější, ten

castleriggský se určitě vyznačuje nejlepší atmosférou,“ myslí si záhadolog Matt Lamy. Vztyčen byl zhruba před 5000 lety, tedy ve stejné době, kdy vzniklo Stonehenge. Skládá se z 38 kamenů, z nichž nejvyšší měří 2,5 metru. Kdo a proč Castlerigg postavil?

Oběti baziliška?

„V rozlehlé krajině na opuštěném vřesovišti stojí jak ponurý památník zašlých časů kruh z druidských kamenů,“ píše slavný romantický básník John Keats (1795–1821). Nejen podle něj, ale i podle řady dalších lidí je stavba spjatá s pradávnými keltskými kněžími.

Ti si prý údolí vybrali pro konání svých tajemných rituálů. Jednou na svátek Beltaine, který připadá na 30. dubna, se večer opět vydali na místo. Ke svému překvapení zde nalezli místní vesničany, jak křepčí kolem ohně.

V druidech vzkypěl hněv, prokleli je a nechali zkamenět. Podle jiné legendy narazili lidé v údolí na děsivou příšeru, která je proměnila v balvany. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje bazilišek, proslulý svým „smrtícím“ pohledem.

Technicky vyspělé nástroje

Za vznikem Castleriggského kamenného kruhu prý mohl stát ale i někdo úplně jiný. Kdysi dávno totiž britské ostrovy měli „na křídlech větru“ navštívit bájní Danaové.

Podle pověstí si přivezli neobyčejně vyspělé zbraně a nástroje, mimo jiné kopí, které nemine cíl, světelný meč nebo přístroj proměňující vše živé v kameny. Poslední zmíněný technický div údajně Danaové používali proti svým nepřátelům.

Vzniknout takto měl i irský Lissivigeenský kamenný kruh. Někteří záhadologové mají za to, že mimozemští návštěvníci nepůsobili jen na ostrově sv. Patrika, ale také v Anglii.

Z nepřátel měli udělat kameny jak u Keswicku, tak u nedalekého Penrithu, kde leží kruh zvaný Dlouhá Meg a její dcery.

Pravěké obchodní centrum

Archeologové si nadšeně prohlížejí nejnovější objev. Jde o prastarou čepel. Většina renomovaných badatelů si dlouho myslela, že Castlerigg sloužil jako pravěká hvězdárna nebo cosi jako kalendář. Oproti jiným megalitickým stavbám

ovšem není orientován astronomicky, takže to není moc pravděpodobné. Archeologové nedávno narazili v kamenném kruhu na důležitý nález. Jde o pozůstatky několika seker.

„Zdá se tedy, že místo mohlo být používáno jako ‚obchodní centrum‘, kde se směňovalo zboží,“ míní profesor Richard Bradley (*1946).

Jde o zakleté čarodějnice?

V blízkosti Keswicku se nenachází jen Castlerigg, ale řada dalších kamenných kruhů.

Jedním z nich je i ten známý jako Dlouhá Meg a její dcery. Tvoří ho 59 kamenů, z nichž nejvyšší má bezmála 4 metry a ten nejtěžší 9 tun. Podle pověstí ho tvoří zkamenělé čarodějnice. Ty zde měl při sabatu přistihnout místní mág, který je proměnil v menhiry.

Když údajně kruh ve správný čas a ve správném směru obejdete, a navíc následně zašeptáte správný počet balvanů, můžete zaslechnout nářek nebohé vůdkyně čarodějek Meg. Stačí prý přiložit ucho k balvanu, jenž nese její jméno.

Pavel Besta