V balkánském folkloru má svoje pevné místo drekavac. Setkáte se s ním v temných příbězích vyprávěných v Srbsku, stejně jako v Bosně či Kosovu.

V některých oblastech je drekavac považován spíše za výchovného démona pro strašení dětí, jinde se ho lidé stále velmi obávají.

Moderní popis drekavace upřednostňuje vzhled, který se velmi podobá psovité šelmě, avšak značně podivné a děsivé. Říká se, že ačkoli drekavac připomíná psa, sám se však psům, a to všech ras, velkým obloukem důsledně vyhýbá.

Falešná stopa

V moderní době byl drekavac často pozorován například v okolí srbské hory Zlatibor. Byl zde prý slyšitelný i jeho typický zvukový projev připomínající nářek.

V devadesátých letech minulého století zde byly objeveny i pozůstatky neznámé psovité šelmy, o kterých se spekulovalo, že by to mohl být právě drekavac.

Později se ukázalo, že se jednalo pravděpodobně o mršinu uhynulé lišky. Byla to tedy falešná stopa… Proč se lidé v tomto regionu záhadného drekavace tolik obávají? Na koho prý padne jeho stín, umírá.

Útoky na ovce

V roce 2003 se téma drekavace objevilo v srbských médiích znovu. U zimního střediska Divčibare došlo k záhadným útokům neznámého predátora na stádo ovcí. Místní obyvatelé byli přesvědčeni, že útočil drekavac.

Mátlo je ovšem, že k útokům došlo během dne, zatímco drekavac je tradičně pokládán za tvora se soumračnou či noční aktivitou.

Incident vyšetřovaly úřady, ale identita útočícího zvířete nebyla odhalena. Někteří badatelé se domnívají, že by drekavac mohl být křížencem psa s jinou psovitou šelmou. Charakteristický zvukový projev by prý nejlépe pasoval na šakala.