15. listopadu 1997: Obyvatelé Seattlu pozorují na nebi zvláštní tělesa vydávající silné světlo. Jde o ruské družice?
Domů     Mýtus 300: Kolik Řeků vlastně bojovalo v bitvě u Thermopyl?
Mýtus 300: Kolik Řeků vlastně bojovalo v bitvě u Thermopyl?
od 22.2.2023
3.2tis
Bitva u Thermopyl vešla do dějin jako příklad výjimečné osobní statečnosti řeckých obránců soutěsky. Zdroj ilustračního obrázku: Pat Loika, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
350
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

V roce 480 před naším letopočtem proběhla legendární bitva u Thermopyl. Střetli se v ní Řekové s invazní armádou perského krále Xerxa I. Zrodil   se mýtus tří set hrdinných spartských bojovníků, kterým velel král Leónidas.

Než by ustoupili, zvolili legendární „Lakedaimonští“ smrt v nerovném boji. Opravdu však bylo řeckých obránců Thermopyl jen tři sta?

Památník bitvy u Thermopyl. Zdroj foto: Yair Haklai, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Kolik Řeků vlastně bránilo soutěsku u Thermopyl? Zdroj obrázku: user:Megistias background cleaned by Chabacano, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Bitva u Thermopyl vešla do dějin jako příklad výjimečné osobní statečnosti řeckých obránců soutěsky. Zdroj ilustračního obrázku: Pat Loika, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Bitva u Thermopyl je stále symbolem udatnosti a hrdinství spartských bojovníků. Umírali zde však i muži z dalších řeckých městských států. Zdroj obrázku: Unkown (published in 1832), Public domain, via Wikimedia Commons

Za problémy s počty armád, které se účastnily řecko-perských válek, může pravděpodobně již řecký historik Hérodotos. Ten například zaznamenal, že perská armáda měla více než pět milionů vojáků. Moderní historikové ovšem toto číslo značně redukovali.

Na straně krále Xerxa bojovalo prý maximálně dvě stě tisíc vojáků. I to je obrovská síla, která mnohonásobně přečíslila spojené jednotky řeckých států.

Památník bitvy u Thermopyl. Zdroj foto: Yair Haklai, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Památník bitvy u Thermopyl. Zdroj foto: Yair Haklai, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Počty obránců Thermopyl

Kolik Řeků vlastně bránilo soutěsku u Thermopyl? Mýtus hrdinné smrti tří set spartských bojovníků je v jádru pravdivý.

Zapomíná se však, že kromě elitních vojáků shromážděných kolem legendárního spartského krále, bojovali u Thermopyl další tisíce mužů z různých řeckých měst.

Odhaduje se, že pod velením krále Leónida bylo v lokalitě Thermopyl shromážděno okolo sedmi tisíc bojovníků.

Kolik Řeků vlastně bránilo soutěsku u Thermopyl? Zdroj obrázku: user:Megistias background cleaned by Chabacano, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
Kolik Řeků vlastně bránilo soutěsku u Thermopyl? Zdroj obrázku: user:Megistias background cleaned by Chabacano, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Elitou bylo oněch tři sta bojovníků-hoplítů. Pomocnými oddíly pro spartské hoplíty byli heilóti – nesvobodní obyvatelé Sparty v počtu devíti set mužů. U Thermopyl dále bojovali i obyvatelé dalších řeckých měst včetně Korintu, Mykén a dalších.

Ve stínu Sparťanů

Kolik Řeků zaplatilo obranu soutěsky životem? V boji zahynulo všech tři sta elitních spartských bojovníků. Padl i jejich král a velitel Leónidas. Ten však před rozhodujícím střetnutím poslal velkou část jemu podřízených oddílů pryč z bojiště.

Jaké byly konečné ztráty na řecké straně? Kromě tří set padlých Sparťanů zde nalezlo smrt i dalších sedm set vojáků.

Bitva u Thermopyl je stále symbolem udatnosti a hrdinství spartských bojovníků. Umírali zde však i muži z dalších řeckých městských států. Zdroj obrázku: Unkown (published in 1832), Public domain, via Wikimedia Commons
Bitva u Thermopyl je stále symbolem udatnosti a hrdinství spartských bojovníků. Umírali zde však i muži z dalších řeckých městských států. Zdroj obrázku: Unkown (published in 1832), Public domain, via Wikimedia Commons

Tyto oddíly tvořili muži z řeckých měst Thespiae a Fókaia. Historie na tyto hrdiny tak trochu záhadně zapomněla a ponechala je ve stínu bojovníků ze Sparty. Proslulý je epitaf, který již ve starověku básník Simónidés věnoval hrdinství Sparťanů:

„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“ Při vší úctě ke klasikům literatury, epitaf by podle pravdy měl znít asi takto:

„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, Thespijským a Fókajským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 14.11.2026 1.9tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 2.7tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz