Zřícenina hradu Beckov na Slovensku stojí na strmé, šedesát metrů vysoké vápencové skále nad stejnojmennou obcí. Písemná zmínka o hradu pochází již z 12. století. Tak jako se měnili jeho držitelé, měnila se postupně i jeho podoba. Hrad má dvě nádvoří a například v době ohrožení Turky se dolní nádvoří dočkalo mohutných obranných valů.
Historiky obvykle zajímá také vznik názvu hradu. A tak se traduje, že hrad Beckov se jmenuje podle hradního šaška, kterému říkali Becko. Jeho pán, rytíř Stibor, se jednou po vydařeném lovu a v dobrém rozmaru Becka zeptal, co by si za svoje dlouholeté a věrné služby přál. A protože, jak je z historie známo, si hradní šašci mohli v podstatě říkat co chtěli, vyslovil Becko troufalé a neskromné přání. Požádal pána, aby mu nechal vybudovat hrad. Pan Stibor to nebral jako vtip a skutečně nechal postavit hrad s tímto jménem. Jak ale zanedlouho zjistil, měl jeho šašek lepší obydlí než on sám. Proto neváhal a donutil šaška vyměnit hrad za jinou nemovitost a sám se do nového a pěkného hradu nastěhoval.
DUCH NA HRADĚ
Údajně se ale Stibor z nového sídla dlouho neradoval. Při jakési bohaté a a hodně divoké hostině se jeden z poddaných snažil ochránit své dítě před zdivočelými panskými psy. Přitom jednomu z nich, kterého pán nejvíce miloval, zlomil nohu. Nepříčetně rozzuřený Stibor nechal hned tohoto poddaného svrhnout s nejvyššího místa skály. Chudák ještě před smrtí stačil proklít svého pána a vyzvat jej na Boží soud do roka a do dne.
A tak se prý také stalo. Přesně po roce na tomto místě na skále Stibor pán odpočíval a na chvíli usnul. V tom jej do tváře uštkla zmije. Okamžitě oslepl, při silné bolesti ztratil orientaci a zřítil se také ze skály. Prokletí se prý v plném rozsahu vyplnilo. Ale nezůstalo jen u toho. Mátožný duch zlého Stibora se od těch dob zjevuje na hradě a bloumá po hradbách zříceniny.
