Pozůstatky pravděpodobně největší masové vraždy dětí v dějinách světa jsou postupně objevovány v peruánském nalezišti Huanchaquito-Las Llamas. Stovky dětských obětí a mladých lam byly zabity během jediného rituálu. Co tomu předcházelo?

Vykopávky probíhají už od roku 2011, kdy tu bylo odhaleno 42 koster dětí a 76 lam. Postupem času bylo ve zdejším masovém hrobě odkrýváno více a více koster. Poslední informace hovoří o kostrách tří dospělých lidí, 269 dětí, 466 kostrách lam.

Zabity ovšem byly jen lamy hnědé, černé a bílé lamy indiáni předkolumbovské éry ušetřili. Stáří ostatků je asi 550 let a zřejmě šlo o oběti krvavých rituálů provozovaných v Chan Chanu, což bylo hlavní město říše Čimú.

Objev ale archeologům pořádně zamotal hlavu, nedokáží si totiž vysvětlit, proč se indiáni rozhodli prakticky vybít svou budoucnost. Všechny děti byly staré od 5 do 14 let, drtivá většina byla mlaších 12.

Lamám bylo 18 měsíců. Obětovat je bylo ekonomicky velice nevýhodné řešení. Zabití budoucí generace lam bylo obrovskou obětí, zvířata totiž byla zdrojem potravy, vlny a dopravy. Děti indiánů byli budoucností kmene.

Přesto se k tomu jejich starší druhové odhodlali. Proč?

VYRVALI JIM SRDCE

Mezi těly byl odkryt i rituální nůž a po ohledání těl dokázali forenzní specialisté přesně určit, jak vypadaly poslední okamžiky obětí. Opět šlo o násilnou a bolestivou smrt. Zatímco trojice dospělých zemřela po úderu tupým předmětem do hlavy, děti a zvířata na tom byly o poznání hůř.

Nejprve jsou jejich obličeje potřeny červeným pigmentem, pak jim kněží speciálně tvarovaným nožem rozřízne hrudník, otevře hrudní koš a vyjme jeho obsah. Zjednodušeně řečeno, jim zaživa vyrvali srdce! Archeologové se domnívají, že s rituálem byli úzce spjati právě oni tři dospělí, dvě ženy a jeden muž, pohřbení s dětmi.

Zřejmě byli po vykonání rituálů neobřadně zabiti. Muž byl na svou dobu neobyčejně dobře stavěný, proto se vědci domnívají, že mohl, plnil roli kata. Proč ale k tak obrovské rituální vraždě došlo?

ČÍM VÍC BOLESTI, TÍM LÍP

K masové rituální vraždě došlo na soumraku kultury Čimú a je možné, že duchovní vůdci konec vycítili a pokusili se ho zvrátit. „Existují argumenty, že děti byly považovány za liminální – ještě nebyly plnohodnotnými lidmi a jako takové mohly lépe komunikovat s duchovním světem,“ vysvětluje americká odbornice na archeologii Kristin Romey.

„V tomto smyslu se někteří domnívají, že lamy byly zapojeny jako dopravní prostředek, který měl umožnit pohyb mezi naším světem a tím druhým,“ doplňuje.

„A samozřejmě je tu emocionální argument, že je mnohem bolestnější a cennější obětovat své vlastní tělo a krev, než staré nebo nemocné členy komunity nebo cizí zajatce.“ Kultury, kterým nejsou lidské oběti cizí, věří, že čím bolestnější a citelnější daná oběť bude, tím spíš bohové jejich prosby vyslyší.

Pokud se ovšem Čimúové rozhodli obětovat několik stovek dětí a lam, museli bezesporu čelit obrovské zkáze. Co přesně je k tomuto zoufalému kroku dohnalo? Archeologové stále hledají odpověď.