Ostré hvízdání brzdících soukolí vlakové soupravy se nese krajinou. Příslušníci nacistických Waffen-SS očima přelétnou vlak. „Ven, rychle!“ rozkazují a posádka vlaku seskakuje na štěrk.

Padne několik výstřelů. Od téhle chvíle má vlak novou posádku. Nikdo nezasvěcený nesmí vědět, kam tenhle poklad třetí říše právě míří…

Přezdívá se mu zlatý vlak. Když se na obzoru objeví Sověti a nacistům zvoní hrana, vypraví z polské Vratislavy plnou soupravu pokladů z východní ofenzivy. Cíl? Německo, trasa je zvolena bezpečnější cestou přes Československo. Velkolepý plán končí o něco dříve.

Do Německa vlak nedojede, skončit má na historickém území Dolního Slezska zhruba 10 kilometrů od českých hranic u města Valbřich.

Příběh by zůstal na pomezí legend a historie, kdyby se roku 2005 v médiích neobjevilo prohlášení dvou mužů – Poláka Petera Kopera a Němce Andrease Richtera: „Víme, kde je ztracený vlak.

Podrobnosti prozradíme za desetinu nálezného z jeho ceny.“ Pozapomenutá polská zlatá horečka dostává nové obrátky.

Tajemství projektu Riese

Že by na zvěstech o pokladu mohlo něco být, signalizuje hned několik věcí. V 70. letech jej hledají i zpravodajské služby. Marně, ale najdou 6 kilogramů zlata, které s hledaným vlakem nesouvisí.

Oba muži se ohánějí údajným svědectvím jednoho z vojáků wehrmachtu, který jim popsal umístění pokladu. A do třetice, úřady se jim nevysmějí. Naopak vydají varování ostatním hledačům.

Pokud by tu poklad byl, nacisté si jej určitě pojistí nějakou pastí v podobě výbušnin. Sudetské Soví hory skrývají jednu z nejtajemnějších staveb nacistů – rozsáhlý komplex Projektu Riese, který tvoří sedm podzemních staveb. Účel?

O tom se můžeme už jen dohadovat. Zde by se mohl skrývat v některé z chodeb s odstřeleným vchodem vlak čítající prý až 300 tun zlata, drahých kamenů a umění v hodnotě několika miliard korun.

Dvojce hledačů pokladů tvrdí, že má k dispozici radarové snímky, které jasně odhalují pozici vlaku v jedné ze štol podzemního komplexu Osówka, který spadá pod Riese. Na místě se najdou zasypané koleje a harampádí. Vlak žádný. Proč?

Vagony? Spíš jen jíl…

Jednoduše proto, že zlatý vlak, pokud kdy nějaký vůbec byl, tu pravděpodobně není. Případ komentuje i badatel a bývalý horník Tadeusz Słowikowski, který pátrání po vlaku zasvětí většinu svého života. „On někdo skutečně ví, co v tom vlaku je?

Já nikdy netvrdil, že je v něm zlato – může v něm být cokoliv,“ vysvětluje. Nových vyjádření od zřejmě největšího znalce „zlatého“ vlaku se bohužel nedočkáme. Umírá ve věku 90 let loni v září.

Že zveřejněné snímky pravděpodobně neukazují vlak, potvrdí i vědci z univerzity ve Vratislavi. Jde zřejmě jen o jíl natlačený třetihorním ledovcem.