Lidé se radují ve smyslné skrumáži těl. A vzápětí musejí zvracet do masových hrobů nebo souložit s prasaty! Je Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche jen fantaskním obrazem, nebo umělec vyobrazil naši minulost, přítomnost či dokonce budoucnost?

Hysterický křik se ozývá z plamenů, které zahalují domy a šlehají k nebi. Občas z kouře vyběhnou zpola šílení lidé a uhání pryč – ani se neohlédnou za nizozemským městem ‚s-Hertogenbosch. Jen jeden malý chlapec zůstává stát a hledí na katastrofální požár.

A údajně nevidí jen obyčejný oheň, ale samotné peklo, které má propuknout na Zemi při apokalypse.

Ani později hoch nezapomene na tragédii z roku 1463, při níž lehlo popelem na 4000 domů a podle zničeného města si dokonce volí svůj pseudonym – Hieronymus Bosch (1450–1516).

PEKLO SE OTEVÍRÁ

Snad nejznámějším obrazem nizozemského umělce, který se prý snaží malovat budoucnost světa, se stává triptych (dílo, složené ze třech částí – pozn. red.) Zahrada pozemských rozkoší. V levém rámu má být Bůh a první lidský pár – Adam s Evou.

V prostředním oddílu jsou hloučky nahých lidí a zvířat v roztodivných pozicích. Je to důkaz, že Bosch byl členem adamitů – radikální husitské sekty, která prý byla sexuálně velmi volnomyšlenkářská?

Podle německého historika Wilhelma Fraengera (1890–1964) je to možné. Koneckonců, z naší vlasti, konkrétně ze středomoravských Loštic, pochází keramika, kterou prý můžeme najít i v Zahradě pozemských rozkoší.

Poslední, pravý výjev má zobrazovat věčné zatracení. Anebo je to zničení ‚s-Hertogenbosche?

Petr Woff