Skip to content

Nejtajemnější obrazy světa

Tisíce poutníků míří do mexického Guadalupe. Chtějí alespoň na chvíli zahlédnout obraz Panny Marie, který prý vznikl zázračnou cestou. Tajemství jeho původu nedokážou rozluštit ani odborníci. Guadalupská relikvie je přitom jen jedním z mnoha záhadných malířských děl!

ENIGMAPLUS vám ty nejtajemnější představí.

Obrazy nemají pouze uměleckou hodnotu. Mnoho z nich je totiž také opředeno celou řadou záhad a mystérií. Mnoho lidí věří, že do některých děl například umělci zašifrovali tajemství, která mohou rozluštit jenom zasvěcení.

Jiné jako kdyby nestvořila lidská ruka a historie dalších je tak zlověstná, až se zdá, že na nich musí spočívat nějaká zlá kletba. Seznamte se s uměleckými díly, která přitahují záhadology z celého světa!

Tajné šifry v Leonardových obrazech: Co jimi chtěl sdělit?

Není snad odvětví vědy či umění, jemuž by se renesanční génius Lenardo Da Vinci (1452– 1519) alespoň chvíli nevěnoval. Jeho vynálezy předběhly svou dobu, což svádí některé badatele k tomu, aby nadaného Itala považovali za cestovatele v čase, nebo za člena tajného společenství.

Těmto pověstem nahrávají i Leonardovy obrazy. Tato mistrovská díla zná celý svět, avšak málokdo se odváží tvrdit, že odhalil všechny významy, jež se v nich ukrývají. Proč dodnes jitří fantazii vědců i záhadologů?

Podle některých teorií je učedník po Ježíšově pravici ve skutečnosti Máří Magdaléna.

TAJEMSTVÍ GRÁLU V refektáři kláštera Santa Maria delle Grazie se na stěně skví obdivuhodná freska, která zachycuje Ježíše ve společnosti dvanácti učedníků na hostině noc před jeho ukřižováním. Na známém ztvárnění Poslední večeře však chybí jeden velmi důležitý předmět.

Kalich, z nějž Kristus pil víno a který bývá ztotožňován s bájným svatým grálem. Nebo se tam přece jenom objevuje? Podle teorie zpopularizované americkým spisovatelem DANEM BROWNEM (*1964) tkví tajemství svatého grálu v Kristových potomcích, které prý zplodil se svou údajnou chotí Máří Magdalenou.

Ta se prý na slavné fresce nachází po Ježíšově pravici. Naznačují to jemné rysy vyobrazené postavy. Vědci se ovšem proti takovému výkladu bouří. Podle jejich přesvědčení jde o apoštola Jana. „I kdyby šlo o ženu, dokazuje to pouze, čemu Leonardo věřil, nikoli existenci Kristova manželství,“ dodávají pak pro jistotu.

Skutečně patřil renesanční génius ke stoupencům teorie Ježíšova svazku s Marií Magdalskou?

Stále se spekuluje, které ze dvou nemluvňat na obrazu je Ježíš.

PROROCTVÍ O KONCI SVĚTA Poslední večeře může skrývat i další tajemství. Podle některých astrologů zosobňují apoštolové dvanáct znamení zvěrokruhu.Z jejich gestikulace se prý dá vyčíst, které z dvanácti souhvězdí představují.

S odvážným tvrzením vystoupila také italská vědkyně Sabrina Sforza galitzi. Všímá si, že na originální fresce se za Kristem nachází okno s obloukem, v němž se skrývá tajemný nápis. Badatelka se domnívá, že jde o matematicko astrologický rébus.

„Do oblouku za Ježíšovou hlavou Leonardo zašifroval datum konce světa,“ tvrdí. Podle jejího výkladu má apokalypsa přijít 21. března roku 4006. Lidstvo má stejně jako v biblických časech zničit potopa.

Je závěr vědkyně správný? Mohlo by se domnělé proroctví naplnit?

ZÁHADNÝ ÚSMĚV V pařížském Louvru visí patrně nejslavnější portrét všech dob Mona Lisa. Podle tradičního výkladu na něm Leonardo zvěčnil ženu florentského obchodníka Lisu del Giocondo (1479–1542). S touto interpretací však všichni nesouhlasí.

Někteří se domnívají, že jde o Leonardův autoportrét. S nejvíc šokující teorií ovšem v roce 2011 přichází italský spisovatel Silvano Vinceti (*1948). Podle jeho názoru obraz zachycuje malířova učedníka a údajného milence Giana Giacoma Caprottiho (1480–1524).

„Porovnal jsem rysy tváře Mony Lisy s obrazy Jana Křtitele a inkarnovaného anděla. Jsem přesvědčen, že jde o stejnou osobu,“ prohlašuje Vinceti. Tato slova odborníci odmítají. Ani oni si však nejsou jistí, jak si vyložit výraz Mony Lisy.

Převažuje v něm štěstí, nebo smutek? Aby toho nebylo málo, poslední rozbor díla ukázal, že nevykazuje obvyklé stopy po štětci. Vzniklo prý dosud neznámou technikou!

„Srovnal jsem všechny obrazy, na kterých Leonardovi stál modelem Salaì. Některé detaily odpovída-jí dokonale. Jiné detaily odpovídají Lise del Giocondo. Podle mě Leonar-do používal dva modely, protože věřil, že dokonalá osoba je kombinací muže a ženy.“ sděluje Italský umělecký historik, Silvano Vinceti

KACÍŘSKÉ MYŠLENKY Množství záhad obklopuje i další Leonardův obraz Madona ve skalách. Ten se dokonce vyskytuje ve dvou provedeních. V obou případech zachycuje Pannu Marii v temné jeskyni, jak svými pažemi chrání dvě nemluvňata.

Ta představují Ježíše a Jana Křtitele, jenže nikdo neví, který z hochů je který! Někteří autoři přišli s domněnkou, že Leonardo povýšil Jana Křtitele nad křesťanského spasitele. Malý Ježíš se totiž prý modlí k Janovi, a nikoli naopak.

Znamená to snad, že se renesanční malíř ztotožňoval s přesvědčením takzvané johanitské hereze, která považuje Křtitele za důležitější postavu než Krista? Jiná hypotéza tvrdí, že Leonardo namaloval dva Ježíše.

Podle některých výkladů se totiž v Palestině narodili dva chlapci z davidovské královské linie, což mají dokládat i dva odlišné Ježíšovy rodokmeny v Novém zákoně. Na obraze se také vyskytuje anděl s nápadně hermafroditními rysy, který podle některých výkladů symbolizuje alchymistickou přeměnu.

Opravdu génius do obrazu zařadil kacířské myšlenky a esoterická učení?

Portréty, které prý nevytvořil člověk

Katolická církev chová jako největší poklad několik obrazů, které prý vznikly pomocí zázraku. Tyto pozoruhodné malby údajně dokládají existenci Ježíše Krista i jeho matky Panny Marie. Traduje se o nich, že žádný člověk by nedovedl vytvořit něco podobného.

Věřící a skeptici se dodnes nepřestávají přít o to, jakým způsobem vznikly záhadné Turínské plátno, tvář na roušce z Manoppella či zpodobnění bohorodičky na plášti z Guadalupe. Dozvíme se někdy pravdu o původu těchto cenných relikvií?

V oku Panny Marii Guadalupské se prý skrývají další postavy. Jde o důkaz zázračného původu obrazu?
Detail oka z malby

SKUTEČNĚ ŽIVÝ OBRAZ Čerstvě pokřtěný indián Juan Diego (1474–1548) vysype ze svého pláště překrásné růže. Před zraky užaslého španělského biskupa Juana de Zumarrágy (1468–1548) se na látce objeví portrét Panny Marie snědé pleti.

Uvedený zázrak se měl stát roku 1531 v dnešním Guadalupe v Mexiko City. Ve 20. století vyšly najevo další zvláštní skutečnosti. Při detailním prozkoumání malby se zjistilo, že látka neobsahuje žádnou podmalbu ani podklad a v očích bohorodičky se odrážejí drobounké postavičky biskupa a dalších lidí údajně přítomných zázraku.

Mariiny oči prý navíc reagují na světlo. Při přiložení lékařského naslouchadla k břichu světice byl údajně slyšet tlukot srdce jako od dítěte v děloze. Potvrzují všechny tyto skutečnosti, že obraz nevytvořila lidská ruka?

Skeptici podobným zprávám nevěří. „Neexistují žádné záznamy o malbě před rokem 1648 a nikdo neví, jestli Juan Diego doopravdy existoval,“ tvrdí odpůrci zázračného vzniku portrétu. Jsou snad zvěsti o podivuhodných vlastnostech obrazu smyšlené?

PRAVÝ RUBÁŠ SPASITELE? Roku 1353 představuje francouzský rytíř Geoffroi de Charny (1300–1356) křesťanskému světu plátno, do nějž je otištěn obrys asi 180 centimetrů vysokého muže. Jde prý o látku, do níž po ukřižování učedníci zabalili tělo Ježíše Krista!

Vzácná relikvie, která se dnes nachází v katedrále svatého Jana Křtitele v italském Turíně, údajně doputovala do Evropy přes Konstantinopol, odkud ji ukradli křižáci. Stopy na plátně naznačují, kde byla zesnulá osoba probodána hřeby.

Zastánci pravosti plátna upozorňují, že ačkoliv ve středověku se Ježíš na kříži kreslil pověšený za dlaně, látka naznačuje to, co si myslí moderní badatelé – že byl přibitý za zápěstí. „Plátno bylo utkáno způsobem používaným v prvním století v Palestině a ulpěla na něm semena rostlin vyskytující se ve Svaté zemi,“ přicházejí navíc se senzačními odhaleními historikové a botanikové.

Znamená to, že by relikvie mohla být pravá?

Vznikl slavný otisk zázrakem, nebo jednoduchou technikou jako středověký padělek?

JDE O STŘEDOVĚKÝ PODVRH? Skeptikové často poukazují na výzkum z roku 1988, který určil, že látka vznikla v letech 1260 až 1390. Vědci však tehdy údajně analyzovali jednu ze záplat, kterými je relikvie vyspravena.

Mnohem vážnější ránu zasadil věřícím experiment italského chemika Luigiho Garlaschelliho (*1950) v roce 2009, kdy pomocí jednoduchých technik – zahřátí plátna, jeho namočení do vody a přehození přes dobrovolníka natřeného barvou vytvořil podobný otisk, jaký je na turínském plášti.

Znamená to, že slavná relikvie je podvod? „I kdyby plátno skutečně pocházelo z prvního století, nic nedokazuje, že do něj byl zabalen právě Ježíš Kristus,“ argumentují skeptikové. Podaří se někdy s konečnou platností zjistit, jak otisk vznikl?

TAJEMNÁ TVÁŘ Kromě pověstného Turínského plátna se Italové pyšní ještě jednou vzácnou relikvií – tzv. svatou tváří z Manoppella. Podle legendy jde o roušku, kterou byla posmrtně zakryta Kristova tvář, jež na ní zůstala otisknuta.

Podobně jako Turínské plátno či obraz Panny Marie Guadalupské vykazuje tato relikvie zvláštní vlastnosti. Tvář se otiskla do vzácného mořského hedvábí tak, že je patrná z obou stran látky a není možné určit, která strana představuje rub a která líc.

Při podrobné analýze navíc vědci zjistili, že portrét není namalovaný ani utkaný. Když roku 1978 navštíví městečko Manoppello německá jeptiška Blandina Paschalis Schlömer (*1943), požádá, aby byla tvář z Manoppella porovnána s otiskem z Turínského plátna.

Německý profesor teologie Andreas Resch (*1934) tedy obě látky prozkoumá a prohlásí: „Tváře patří stejné osobě.“ Mohl by onou osobou být křesťanský spasitel?

Dosud se nepodařilo přesně zjistit, jakou technikou byla tvář z Manoppella vlastně vytvořena.

Prokleté obrazy: Mohou se v nich skrývat temné síly?

Rozum nám říká, že vlastnictví nějakého obrazu by nemělo mít vliv na osud člověka. Snad jedině v případě, že by prodání takového kousku zachránilo rodinu před bankrotem, nebo naopak jeho získání udělalo radost nadšenému sběrateli.

Přesto existují malby, v jejichž blízkosti lidé propadali depresím, pronásledovaly je děsivé představy, nebo jejich majetek zachvátila živelná pohroma. Šlo o pouhé nešťastné náhody, nebo snad na některých uměleckých dílech spočívá strašlivá kletba?

PODEZŘELÉ OKOLNOSTI Yorkshirský hasič peter hall se znepokojeně obrátí ke svým kolegům: „V tom domě, kde jsme naposledy zasahovali, měli zase ten obraz. Začíná to být vážně divné.“ Požárník si jako jeden z prvních všimne, že v mnoha domácnostech v Británii, v kterých začalo hořet, visela kopie malby Plačícího chlapce.

Portrétu samotného se přitom plameny nikdy ani nedotkly. Obraz sirotka, jemuž při požáru zemřeli rodiče, namaloval někdy po druhé světové válce italský malíř Giovanni Bragolin (1911–1981). Ten se specializoval na malby osiřelých dětí.

Podle legendy portrétovaný chlapec brzy poté také zahynul v plamenech. A jeho smutný osud jakoby se přenesl i do jeho portrétu. V osmdesátých letech se vlastníci obrazu z různých koutů Británie potýkali s požáry.

Hasiči údajně zaznamenali desítky případů. Jak by však mohl portrét přitahovat plameny?

Opravdu obraz Plačícího chlapce způsoboval požáry, jak se traduje?

MOHOU ZA VŠE MÉDIA? Někdo věří, že hošík vládl nadpřirozenými silami, jimiž vyvolával oheň. Jeho rozzlobený duch zůstal uvězněn v obraze a pokračoval ve svém temném díle. Podle jiné teorie měl magické schopnosti sám Bragolin.

Údajně vložil do obrazu negativní energii, která se obrátila proti všem, kdo se malbu rozhodli koupit. S historkou o prokletém obraze přišel bulvární deník The Sun. Mnozí viní jeho redaktory, že právě oni spojili běžné požáry vznikající například kvůli neuhašeným cigaretám s portrétem Plačícího chlapce, a vytvořili tak legendu o kletbě.

Ať už byl obraz prokletý, či nikoli, pověrčiví Britové se rozhodli nic neriskovat. V roce 1985 všechny portréty shromáždili a hromadně je spálili.

OBRAZ ZKÁZY Studentka nemůže odtrhnout oči od malby visící na stěně učebny. Hroziví bílí medvědi na něm trhají na kusy vše, co zbylo po expedici britského polárníka Johna Franklina (1786–1847). V té době totiž lidé věří, že členové Franklinovy expedice se stali obětí těchto obrovských šelem.

Z výjevu dýchá zmar a zkáza. Mladá žena téměř bezmyšlenkovitě bere do ruky nůžky a začne do sebe zuřivě bodat. Přímo před zraky svých spolužáků spáchá sebevraždu. Opravdu přiměl dívku k jejímu rozhodnutí obraz britského malíře Edwina Landseera (1802–1873) Člověk míní, Bůh mění?

Možná jde jenom o smyšlený příběh, avšak působí opravdu zvláštně, že obraz v sále Londýnské univerzity je překryt vlajkou, kdykoli se tam koná přednáška. Zdá se, jako by se vedení vzdělávací instituce obávalo, že malba může neblaze působit na studenty.

Obraz s názvem Ruce ho nenechají na pokoji údajně skrývá temná tajemství.

ZHMOTNĚNÁ HRŮZA V roce 2000 se pak v internetové aukci Ebay objeví malba amerického malíře Williama Stohehama (*1947) Ruce ho nenechají na pokoji. Na silně znepokojivém obraze stojí u okna malý chlapec s obrovskou panenkou, zatímco se do místnosti snaží ztemnělým oknem protlačit přízračné ruce.

Proč se ho jeho majitelé rozhodli prodat? „Moji malou dcerku pronásledují každý večer halucinace. Chlapec z obrazu ji prosí, aby mu pomohla uniknout ďáblem posedlé panence,“ svěřuje se majitelka uměleckého díla.

Od té doby se traduje, že dílo je prokleté. Stoneham sám prožil několik měsíců v dětském domově. Vložil tuto negativní zkušenost do svého obrazu a ta může mocně zapůsobit na citlivé jedince dokonce tak, že mají pocit, že postavy z malby ožívají?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nová série Medikomiksů vysvětluje dětem, co to jsou vážné nemoci
21stoleti.cz

Nová série Medikomiksů...

Po kreslených příbězích o hemofilii a lymfomu vznikl ve...
Aby vás nepálila žáha
nasehvezdy.cz

Aby vás nepálila žáha

Zažívací problémy, jako jsou pálení žáhy nebo...
Zdeněk Pohlreich: Bez smažáku s tatarkou se česká gastronomie neobejde
iluxus.cz

Zdeněk Pohlreich: Bez smažáku...

Co chybí v české gastronomii, co z...
Hravost spojená s funkčností
rezidenceonline.cz

Hravost spojená s funkčností

Také dětské a studentské...
Peruánská svatyně Chavin de Huantar: Starší než Stonehenge
epochanacestach.cz

Peruánská svatyně Chavin de...

Na rozdíl od...
Kdo dobyl vesmír jako první? Zvířata!
epochalnisvet.cz

Kdo dobyl vesmír jako první?...

Prvními návštěvníky vesmíru překvapivě...
Byl Český ráj posvátným místem Keltů?
epochanacestach.cz

Byl Český ráj posvátným...

Na území Českého ráje se...
Medici se necítí připraveni na péči o pacienty
21stoleti.cz

Medici se necítí připraveni...

Drtivá většina dotázaných studentů lékařských...
Proměna Japonska: Reformy císaře Meidžiho poslaly samuraje do důchodu
epochaplus.cz

Proměna Japonska: Reformy...

„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl...
Zrod japonského ekonomického tygra: První železnice vznikla díky britské pomoci
epochaplus.cz

Zrod japonského ekonomického...

Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny....
Hvězda Novy ulovila zajíce. Uteče jako ti ostatní, anebo ne?
nasehvezdy.cz

Hvězda Novy ulovila zajíce....

Dětství krásné blondýnky, která se narodila v Praze,...
Vyžeňte z obličeje únavu!
epochalnisvet.cz

Vyžeňte z obličeje únavu!

Oči utopené v tmavých kruzích a tváře...