Rytířský turnaj si většina lidí představuje jako slavnostní střet proti sobě jedoucích koní s jezdci, jako to bývá v pohádkách. Veselé prapory, hrdí rytíři, kejklíři a urozené dámy ale znamenaly jen část těchto klání.
Na druhé straně k události patřilo řinčení kovů, zlámané dřevce a smrtelná zranění. Pojďme se na největší slavnosti středověku podívat podrobněji.
Od jedenáctého do čtrnáctého století byly turnaje nejoblíbenější slavností šlechty i poddaných. Rytířská klání se vyvinula z vojenských cvičení a zpočátku se konala jen v uzavřené společnosti.
Záhy však k rytířům přibyli také diváci, proto se souboje postupně přesunuly do měst, kde je mohli sledovat i měšťané a chudáci.
NE KAŽDÝ RYTÍŘ POTŘEBOVAL DŘEVCE
Hlavním bodem celé slavnosti byly střety rytířů s tupými zbraněmi. Dnes si lidé pod pojmem středověký turnaj představí jenom střet dvou rytířů s dřevci, které od sebe dělí dřevěný plot. Ten byl ale pouze jedním z druhů soubojů, kterým urození muži měřili své síly.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
