18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Nerozluštěné harappské symboly: Může jít o jedno z prvních písem?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 6.1.2022
3.1tis
Destičky s harappskými symboly, foto ALFGRN / Creative Commons / CC BY-SA 2.0
282
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Diskuze o počátcích písma ve světě obvykle straní názoru, že jej vynalezlo hned několik civilizací nezávisle na sobě. Jednou z nich mohli být Harappané. S tím ale nesouhlasí americký historik, který nabízí tučnou finanční odměnu tomu, kdo dokáže najít souvislý harappský text.

Destičky s harappskými symboly, foto ALFGRN / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 Nápisy na destičkách jsou velmi krátké, World Imaging / Creative Commons / CC BY-SA 3.0  Dosud nalezené nápisy nepřesahují délku 20 znaků, foto Anil K. Pokharia, Rajesh Agnihotri , Shalini Sharma, Sunil Bajpai, Jitendra Nath, R. N. Kumaran, Bipin Chandra Negi / Creative Commons / CC BY 4.0

Vrcholné období Harappské kultury, která vznikla v povodí řeky Indus, vědci obvykle datují do doby 2600–1900 př. n. l. Stejně staré je také harappské písmo, z něhož se dochovalo úctyhodné množství – kolem 5000 jednotlivých vzorků.

Nejvíce jich bylo nalezeno v pákistánském městě Harappa a ve slavném Mohendžodaru. Ve většině případů jde o znaky vytesané do kamene či znaky na pečetích a pečetidlech. Jenže jde opět o velice krátce texty, které obvykle nepřesahují délku pěti znaků.

Nejdelší známý nápis se skládá z pouhých 20 znaků. Navíc není ani jasné, v jakém jazyce jsou nápisy psány. Vědci si dokonce ani nejsou jistí, zda se skutečně jedná o textový zápis nějakého jazyka. Šance na rozluštění písma jsou tedy mizivé. Co mohou nápisy reprezentovat?

Nápisy na destičkách jsou velmi krátké, World Imaging / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

JSOU TO JEN OBRÁZKY?

Harappské písmo tvoří řetězce jednoduchých symbolů. Jejich plochy jsou často rozděleny na horní a dolní část, přičemž dolní část zabírá velký obrázek zvířete, například krávy či slona, a horní obsahuje několik menších znaků.

Objevilo se již mnoho pokusů o výklad tohoto písma, existuje však také nezanedbatelná skupinka odborníků, podle kterých ani nejde o písmo. Znaky jsou prý „symbolickým systémem nejazykové povahy“, zjednodušeně jde jen o obrázky a jakési značky.

Hlasitým zastáncem názoru, že Harappané byli ve skutečnosti negramotní je současný americký historik Steve Farmer.

Od roku 2004 je dokonce vypsaná odměna 10 000 dolarů (v přepočtu asi 213 000 korun – pozn. red.) pro toho, kdo najde harappský text s více než 50 znaky. Odměna je uplatnitelná tak dlouho, dokud je Farmer naživu. Podaří se někomu ji uplatnit a zvrátit jeho přesvědčení?

Dosud nalezené nápisy nepřesahují délku 20 znaků, foto Anil K. Pokharia, Rajesh Agnihotri , Shalini Sharma, Sunil Bajpai, Jitendra Nath, R. N. Kumaran, Bipin Chandra Negi / Creative Commons / CC BY 4.0
Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 18.1.2022 1
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]
od Filip Appl 17.1.2022 1.3tis
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 895
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 2.0tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.5tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]