Knihovny palmových listů vyrůstají ve starověké Indii a jsou natolik vzácné, že je dnes nacházíme na seznamu památek světového dědictví UNESCO. Údajně je v nich zapsán osud každého člověka, který tam zavítá.

Jak celý proces čtení probíhá? ENIGMA zná odpověď!

Abyste našli list, který tam na vás možná už tisíce let čeká, je potřeba odevzdat několik otisků palce. Ty mají „nadí“, jak se vykladači písma z listů jmenují, rozdělené do 108 kategorií. Podle toho najdou i tu vaši a přinesou několik svazků palmových listů.

Takové usušené listy jsou mimochodem velice odolné, mají být schopné vydržet stovky let (poté se osudy musí přepsat na nové). Každý list je z obou stran posetý drobounkým, 1 mm velkým písmem. Umět ho přečíst je umění, proto se mu každý nadí učí už od útlého věku.

Navíc zápasí s významy, protože starotamilština nezná slova jako např. automobil. Když tedy nadí najde skupinu listů přiřazenou vašemu palci, postupně je všechny pročítá a klade vám při tom otázky. Jakmile na jednu odpovíte ne, okamžitě bere jiný list.

Charakter otázek je velice konkrétní, týkají se jména vašich rodičů, vašeho povolání, počtu dětí a dalších srovnávacích údajů. Teprve ve chvíli, kdy na vše odpovíte „ano“ a žádná další otázka už nepřijde, si uvědomíte, že to je ono, to je ta chvíle.

Před vámi leží sepsaný celý váš život, tak jak ho měli před tisíci lety spatřit mahariští mudrci.

Úžasná svědectví

Knihovny palmových listů přitahují řadu skeptiků tvrdících, že jde jen o jeden velký podvod. Jenže existuje mnoho výpovědí očitých svědků, podle kterých šlo o výjimečný zážitek. Ani oni předtím nemohli uvěřit, že si někde uprostřed Indie čtou o svém životě, že tam jsou ve starotamilštině zaznamenané věci, které nemůže nikdo jiný vědět.

Velice poutavě o své zkušenosti píše bloger Petr Bajnar, který si nechal vyložit osud se skupinou dalších zvídavců. „Když byly všem účastníkům čtení vyhledány jejich listy, všichni tam měli uvedeny naprosto správně osobní údaje.

Následovalo vlastní čtení. Přiznám se, že jsem byl pořádně nervózní.“

Nalezl porozumění

„Z představy, že se za chvilku dozvím, kdy s velkou pravděpodobností zemřou mí rodiče, potká-li mně v životě nějaká pohroma, či kdy zemřu i já, ve mně vyvolávaly strach a úzkost. Musím však říci, že i když tam tyto věci byly naznačeny, tak byly podány způsobem, který člověk unese,“ říká Bajnar na svém blogu.

Při samotném výkladu pak prý měl pocit, jako kdyby mu někdo viděl až do duše. Nalezl tam porozumění a také doporučení směrem k budoucnosti, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat. Přičemž některá z doporučení mohl okamžitě aplikovat.

To, co mu nadí říkal, už zkrátka v jeho životě probíhalo. Mohlo by jít o tak velkou náhodu, že to všechno nadí jen správně odhadl? Stihl si díky možnostem internetu veškeré informace vyhledat? Nebo je za tím skutečně něco víc?