Anglický výraz hoax se sice používal již v 17. století, na výsluní pochybné slávy se však nejvíce vyhřívá ve 21. století. Řetězové e-maily potká čas od času každý z nás. Co takhle úspěšný hoax v epoše parních strojů?

Že jste o parním „kompu“ neslyšeli? Nebyl ani třeba, stačily klasické papírové noviny!

V periodiku The Sun v New Yorku byla v roce 1835 otištěna série článků, které se věnovaly objevení života na Měsíci. Věrohodnost tomuto objevu přidávalo jméno tehdejšího respektovaného astronoma Johna Herschela.

„Netopýří lidé“

V článcích se čtenáři dovídali vše podstatné o fauně na Měsíci. Byla zde stáda bizonů i jednorožců. Na vrcholu potravinového řetězce pak byl okřídlený humanoid připomínající křížence člověka a netopýra. Na Měsíci měly být zároveň objeveny lesy i oceány.

Samozřejmě, i tehdejší čtenáři se zajímali, jak se k takovým informacím redakce novin The Sun vůbec mohla dostat. Pohotová odpověď byla k dispozici: život na Měsíci byl objeven a popsán dalekohledem zcela nového typu.

Bohužel, u posledního článku série bylo s politováním oznámeno, že další pozorování již nejsou možná. Důvodem byl požár revolučního přítroje.

Síla informace

Jednalo se o velmi úspěšný hoax, který výrazně zvýšil náklad novin The Sun. Poukázal zároveň na velký vliv a moc mediálního světa. Jak se na sérii článků díval samotný astronom John Herschel?

Ten zpočátku ocenil humornou novinářskou nadsázku a poznamenal, že by jeho vlastní pozorování nemohla být nikdy tak vzrušující. Později už mu úsměv z tváře zmizel, když musel odpovídat na další a další otázky lidí, kteří tomuto příběhu uvěřili.

Epilog

Objevily se však i jiné reakce… Slavný americký literát Edgar Allan Poe tvrdil, že celý příběh je plagiátem jednoho z jeho děl. Tato reakce je zmíněna i ve slavném románu Julese Verna ze Země na Měsíc, který byl vydán v roce 1865.

A propos, stále je tak trochu záhadou, kdo slavný hoax vlastně vytvořil. Že by to byl někdo, kdo se právě vrátil z Měsíce?