Umístění hrobky legendárního makedonského vládce Alexandra Velikého je jedním z největších starověkých tajemství. Nikdo totiž pořádně neví, kde se nachází. V listopadu roku 2014 obletí světová média ohromující zpráva.
Místo posledního odpočinku jednoho z největších vojevůdců historie je prý konečně odhaleno!
Pro všechny je to šok. Makedonský král Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) odchází 11. června roku 323 př. n. l. na onen svět.
Měsíc před svými 33. narozeninami umírá člověk, který je dnes považován za pravděpodobně nejúspěšnějšího vojevůdce v lidských dějinách. Kde je však pohřben? To je otázka, nad kterou si dodnes lámou hlavu badatelé z celého světa.
Chvíli se hovoří o egyptské Alexandrii, jindy o oáze Siva nedaleko libyjské hranice.Podle nejnovějších vědeckých poznatků se zdá, že pravda se skrývá někde úplně jinde…
Senzační odhalení
Spekulace o definitivním nálezu místa posledního odpočinku Alexandra Velikého se začínají rojit v říjnu roku 2013. Právě tehdy vědci ohlásí nález tajemné pohřební komory v severním Řecku ve tvaru pyramidy, kolem níž se táhne 500 metrů dlouhá a tři metry vysoká zeď obložená mramorem.
To údajně znamená, že v ní je pohřbena nějaká významná osobnost. A kdo že to má být? Nepochybně Alexandr Veliký! „Nikomu jinému by nestavěli takovou nádheru. Uvědomte si, o jak velký hrob jde.
Zdravý selský rozum nám všem napovídá, kdo tam leží,“ říká zdejší 61letý farmář Antonis Papadopoulos. Má pravdu? V listopadu roku 2014 o jeho slovech nepochybuje už téměř nikdo…
Leží zde někdo významný
Archeologové zjistí, že pohřební komora pochází z doby zhruba 325 až 300 před naším letopočtem, což spadá přesně do období závěru života Alexandra Velikého. Vchod do mohyly navíc stráží dvě vyřezávané sfingy a stěny uvnitř zdobí nádherné fresky.
Zdá se, že zde opravdu neleží „jen tak někdo“. Skutečně je to Alexandr? Slavný makedonský vojevůdce za svého života ovládne většinu tehdy Řekům známého světa. Podmaní si Persii i Egypt, rozšíří hranice své říše na východě až na práh Indie.
Chystá se i k dalším výbojům směrem na Arabský poloostrov, ale tomu zabrání jeho předčasná smrt v Babylonu. Jeho mrtvola je následně pravděpodobně převezena do mauzolea na území Egypta. Kvůli zdejším sociálním bouřím se ale zanedlouho ztrácí.
Dnes v podstatě nikdo neví, kde ji hledat. Jednu z největších archeologických záhad prý nyní rozlouskli řečtí vědci.
Pravda na dosah
V listopadu roku 2014 archeologové konečně vstoupí do samotné hrobky a vyzvednou ostatky zdejšího nebožtíka. Následně zjistí překvapivé souvislosti.
„Jednalo se o muže střední výšky a světlé pleti, který měl hnědé nebo rusé vlasy,“ říká řecká archeoložka Katerina Peristeri. Takový popis přitom v mnohém sedí na Alexandra Velikého, jehož vlasy měly být blonďaté nebo zrzavé.
Podle jiné teorie ale nalezené tělo nepatří tomuto dobyvateli, nýbrž některému z jeho vysoce postavených generálů. Jaká je pravda? To prý odhalí analýza DNA, na které se v současné době stále pracuje.
Jejím cílem je porovnat genetické informace mrtvoly s DNA Alexandrova otce Filipa II. (382–336 př. n. l.). Bude přelomová zpráva o nalezení hrobky slavného vojevůdce potvrzena?
