Skip to content

Nevyřešený případ se jménem Neil Dovestone

V prosinci 2015 je v oblasti Saddleworth Moor v severní Anglii nalezeno tělo staršího muže. Jeho identita je neznámá a jeho smrt tajemná. Zemřel prý po požití strychninu. Proč se chtěl zabít? A byla to vůbec sebevražda?

Život a smrt tajemného muže obklopuje řada nezodpovězených otázek.

Nevelký podnik zvaný Clarence pub je cestou ke skalnímu útvaru Wimberry Stones či přehradě Dovelstone na severu Anglie poslední možnou zastávkou na občerstvení. Turisté mají toto zařízení v oblibě. Toho dne, 1.

prosince 2015, však hostin ský mnoho zákazníků neočekává. Celý den prší a podle předpovědi bude déšť trvat ještě nejméně další den. Když se odpolední zimní slunce začne sklánět k obzoru, do restaurace vkročí postarší muž.

Žádné občerstvení si ale neobjedná. Chce pouze vědět, jak se dostane k vrcholu nedaleké hory, a záhy vybaven potřebnými instrukcemi opět odchází. Dalšího dne se o něm začne vést policejní složka nadepsaná jménem JOHN DOE, tak policisté obvykle nazývají každé tělo, které dosud nebylo identifikováno.

Pracovníci márnice, kde tělo muže leží, mu podle přehrady, v jejíž blízkosti byl nalezen, dávají jméno NEIL DOVESTONE. Otázkou ale zůstává, jaké je jeho skutečné jméno. A také jak a proč vlastně zemřel?

Jak se později ukáže, na tyto otázky není tak snadné odpovědět.

Chirurgická destička v jeho noze

Podivný cizinec

MEL ROBINSON, provozovatel restaurace Clarence pub, si na ten den vzpomíná poměrně přesně. V tiché klidné době po obědech se podnik vyprázdnil. Kolem druhé hodiny dovnitř vchází cizinec. Vysoký, se světlou pletí, ustupujícími šedými vlasy, hnědýma očima a výrazným nosem.

Jeho věk se jistě blíží sedmdesátce. „Ani nechtěl nic k pití, jen se zeptal, jak se dostane na vrchol hory,“ vzpomíná a dodává, že ačkoliv tato otázka sama o sobě není nijak neobvyklá, v oné situaci, byla přinejmenším zvláštní.

„Venku bylo chladno, zataženo a už začínala být tma. Celý den pršelo a další den také. Bylo proto neobvyklé, jak byl oblečený. Měl na sobě jen lehký plášť, plátěné kalhoty, košili a mokasíny.“ Za takového počasí to rozhodně není vhodný oděv pro výstup na nedaleký vrchol, kterému navíc nikdo neříká hora.

Každý, kdo tam míří, používá název Indiánova hlava. Muž poděkuje a zamíří k východu. „Tam a zpátky se ale za světla nedostanete,“ křikne za ním ještě hostinský. Podivný cizinec se ale místo odpovědi ještě jednou zeptá na cestu.

Další den u restaurace zaparkují policisté a začnou se po muži vyptávat. Byl totiž nalezen mrtvý na vrcholu hory. Co se mu přihodilo?

Stopy vedou do Pákistánu

Mrtvola muže u sebe nemá žádné doklady a nic, co by napomohlo jeho identifikaci. Zprvu se ale zdá, že se případ dočká rozuzlení poměrně rychle. Žhavým favoritem vyšetřovatelů je jméno STEPHEN EVANS. V roce 1949 se na stejném místě totiž odehrává fatální letecké neštěstí a Evans je tím šťastným, který havárii přežil.

Že by se na sklonku života vydal vzpomínat na místo, kde se podruhé narodil? Vyšetřovatelům se taková teorie líbí, jenže televize BBC muže vypátrá živého a zdravého. Jenže nikdo odpovídající popisu mrtvého muže není na seznamu pohřešovaných osob.

Ani porovnání otisků prstů nepřineslo žádnou shodu, nejen v Británii, ale ani v dalších státech. Například v Pákistánu, kam se po pitvě a ohledání těla obrátí jejich pozornost. Objevily se totiž důkazy, že nedlouho před smrtí pobýval právě tam.

Jenže ani pákistánské úřady o něm nemají žádný záznam. Mohl by ale někdo cestovat ze zemí Blízkého východu, aniž by byl úřady prověřen?

Zabil ho jed!

O jeho pobytu v Pákistánu neúprosně svědčí titanová chirurgická destička připevněná k jeho levé stehenní kosti. Ta je legálně dostupná pouze tam. Dalším důkazem je nádoba na léky s nápisem v urdštině, což je oficiální pákistánský jazyk.

Je to prázdná lahvička léku tyroxinu, který se užívá k léčbě nemocí štítné žlázy. Je to specifická šarže, vyráběná a distribuovaná pouze v Pákistánu. V lahvičce si ovšem místo léku na svou poslední cestu nesl jed.

Výsledky toxikologických testů v březnu následujícího roku potvrzují, že příčinou smrti byla otrava strychninem, vysoce toxickým pesticidem užívaným zejména k hubení hlodavců. Příčina smrti je proto uzavřena jako sebevražda.

Jenže muž u sebe neměl žádný doklad ani dopis na rozloučenou. Ve svých kapsách měl pouze 130 liber (asi 3800 Kč – pozn. red.) a vlakové jízdenky, což ukázalo, že cestoval 320 kilometrů z Londýna až k hoře.

Proč by to dělal? A proč by skrýval svou identitu?

Jméno známe, ale…

Okolím se začnou brzy šířit zprávy, že mohlo jít o tajného agenta. Dokonce i Robinson tvrdí, že tuto informaci zaslechl od jednoho z místních reportérů. Událost se skutečně čím dál více začíná podobat jiným případům, kdy byla nalezena neidentifikovaná těla.

Jedním z takových je například slavný případ Tamám Shud či případ ženy z Isdalu. V lednu 2017 policie zaznamenává dílčí úspěch. Bezejmenné tělo je konečně identifikováno jako 67letý david lytton, který 10.

prosince 2015 přiletěl na letiště Heathrow z Lahore v Pákistánu. Podle fotografií a informací z letiště a následných testů DNA je jeho totožnost definitivně potvrzena. Příbuzní muže tvrdí, že byl spíše samotář.

Jeho někdejší sousedé si vzpomínají, že pracoval v kasinu jako krupiér či jako řidič metra, a tvrdí, že „si nejvíc užíval svou vlastní společnost“. Tím ale záhada zdaleka nekončí. Informace z pasu Lyttona tvrdí, že se narodil Londýně 21.

dubna 1948. V záznamech však není jediná zmínka o tom, že by se narodil kdokoliv toho jména. Muž si tedy musel jméno změnit nebo byl možná adoptován. Nebo snad jeho pas a identita nebyly pravé?

Příčina smrti je nakonec uzavřena jako sebevražda

Podezřelé cestování

Podezření, že muž nebyl pouhým krupiérem, se zvyšuje poté, co vyjde najevo jeho pohyb v posledních letech života. V Londýně měl Lytton žít od 80. let do roku 2006. Toho roku v září mu propadl cestovní pas.

Přesto v říjnu pohodlně odcestuje právě do Pákistánu. O půl roku později míří na čtyři dny do Dubaje v Arabských emirátech. V listopadu Pákistán opouští znovu, jenže neexistuje záznam o jeho návratu do země.

Přesto si v pákistánském Lahore znovu kupuje letenku do Londýna. Tentokrát je jeho poslední. Není bez zajímavosti, že i další lidé, kteří figurují v případech neidentifikovatelných těl nalezených v horách či na pláži, jako již zmiňovaný Tamám shud či žena z Isdalu, hodně cestovali.

Vynaložili také jisté úsilí, aby nikdo nezjistil jejich pravou identitu, a nezřídka používali různé pasy s různými jmény. Mohl být David Lytton jedním z nich?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Filmová „studená válka“: Rusové se pokusí zastínit Cruisův projekt vlastním vesmírným natáčením
21stoleti.cz

Filmová „studená válka“: Rusové se...

Na oběžné dráze zřejmě vypukne další...
Největší tajemství NASA
epochaplus.cz

Největší tajemství NASA

Přistál člověk opravdu na měsíci?...
Zhatí jí snoubenec plány?
nasehvezdy.cz

Zhatí jí snoubenec plány?

Po nedávné krizi to vypadalo, že se...
Proč se Lucie před kamerami zhroutila?
nasehvezdy.cz

Proč se Lucie před kamerami...

Mnoha zkušenostmi obdařená hvězda Novy,...
Voňavé pozdravy z cest. Kouzelný projekt La Verandy.
iluxus.cz

Voňavé pozdravy z cest....

Zavřené hranice, to je těžká rána pro...
Zámek Zbiroh: Tajemné místo
epochanacestach.cz

Zámek Zbiroh: Tajemné místo

Nejstarší české...
Dinosaurus do kapsy
epochalnisvet.cz

Dinosaurus do kapsy

Zřejmě jakéhosi praotce dinosaurů včetně...
The Heart of Europe: Unikát tepající miliardami
epochalnisvet.cz

The Heart of Europe: Unikát...

Poklidně pluje na vodě a nabízí prvotřídní servis a do...
Mimořádné Ceny Neuron mají své vítěze
21stoleti.cz

Mimořádné Ceny Neuron mají...

Nikdo zatím neví, z jaké hlavy vzejde lék na...
První akciová společnost: Komu vyfoukli Nizozemci prvenství v obchodu s kořením?
epochaplus.cz

První akciová společnost: Komu...

Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým...
Za toulkami po Zlaté stezce v Plzeňském kraji
epochanacestach.cz

Za toulkami po Zlaté stezce v...

Místy téměř nedotčená...
Transformace hotelu Queen Elizabeth
rezidenceonline.cz

Transformace hotelu Queen...

Královna Alžběta byla otevřena už v roce 1958, stala se...