Pohoří Pyreneje, konkrétně pak jeho francouzská část, má zajímavou a stále ještě záhadnou mytologii. Patří do ní i tajemný bůh označovaný většinou jako Abellio. Co o něm vlastně víme?

Podle historiků byl Abellio slunečním bohem. Často je spojován se starověkým bohem Apollónem, občas i s galským bohem Belenem. Původ tohoto božstva však může být mnohem starší a temnější, než se zdá.

Mytologie v izolaci

Je pravděpodobné, že kult boha Abellia vznikl tak, že dávné náboženské představy asimilovaly římské vlivy. Dosvědčují to i dochované oltáře boha Abellia, ze kterých však neumíme vyčíst, jaké měl tento bůh kompetence a kterou oblast života zaštiťoval.

Nenalezneme o něm ani zásadnější zmínky u antických autorů, což je značně podezřelé.

Oblast Pyrenejí byla však velmi svébytná. To se týká i zdejší mytologie, která patřila spíše izolované komunitě. Přesto jsou odborníci přesvědčeni, že kult boha Abellia byl obecně velmi rozšířený.

Lidské oběti?

Nedostatek informací dává prostor fantazii. Nelze se tak divit, že se objevily teorie, které spojovaly boha Abellia i s některými krutými keltskými rituály, o kterých se například zmiňoval ve svých Zápiscích o válce galské již Gaius Julius Caesar.

I z toho důvodu zůstává Abellio v božském pantheonu poněkud kontroverzní postavou. Týká se to však období, než převládl v celé oblasti římský vliv.

Potom již vnější prezentace Abellia dozajista probíhala v duchu římských náboženských standardů. Ve francouzské Akvitánii byl snad Abellio bohem slunce.

Kým však byl v izolovaných lokalitách Pyrenejí a zda na jeho počest mohly být přinášeny například i lidské oběti, to se patrně už nedozvíme.