Novodobé, takzvané městské legendy, známé u nás také pod anglickým názvem Urban Legends, jsou zvláštní, ale většinou uvěřitelné historky. Někdy upozorňují na hrozící nebezpečí, jindy vyprávějí čísi děsivý příběh.
Ačkoliv jsou smyšlené, veřejnost je často vnímá jako skutečné a lidé tak podivuhodné zážitky, které někde slyšeli, šíří stále dál. Nenaletěli ale přitom jen smyšleným fámám?
V 80. a 90. letech minulého století obráží dětské tábory, školy i kanceláře a hospody mrazivé vyprávění o černé sanitce. Má jezdit za večerů po celém tehdejším Československu a v jejích útrobách prý nenávratně mizí lidé.
Temná dodávka má unášet především děti, které odváží neznámo kam a odebírá jim tkáně a orgány na transplantace. Podle některých verzí jsou na unesených prováděny dokonce i nelidské pokusy! Je až s nevírou, jak pevně se tato fáma mezi lidmi zakoření.
Je podporována i očitými svědky, kteří údajně na černo natřenou sanitku viděli brázdit sídliště. To si jistě vyhlížela další oběť! Dokonce ještě dnes je možné setkat se s touto městskou legendou, jednou z nejstarších u nás.
Pokud k vám ale dorazí, vězte, že by se směle dala zařadit mezi „Nové pověsti české“.
STOPAŘE S KUFŘÍKEM NEBERTE!
Už jste slyšeli o tom, že v 90. letech řádí v České republice temný stopař, nikdy nedopadený masový vrah žen? Prý je možná ještě stále mezi námi a čeká na vhodný okamžik k dalšímu útoku!
Pokud vám tento krvavý příběh někdo vyprávěl, zřejmě se hned na začátku zmiňoval o ženě, kterou intuice zachránila před jistou smrtí. Ta údajně zastavila náhodnému stopaři a vzala jej do auta.
Byla prý dokonce ochotná splnit jeho prosbu, když si muž chtěl sednout na zadní sedadlo, protože se mu vepředu dělá špatně. Když ale neznámý přesedá dozadu, řidičku přepadne podivný pocit úzkosti, poleká se a stopaři ujede.
Když pak doma zastaví, najde v autě na zadním sedadle jeho kufřík. A v něm rukavice a strunu… Stopování ani braní stopařů jistě není nejbezpečnější zábavou, ale příběh řidičky, která o vlásek unikla šílenému stopaři se škrtící strunou, je vymyšlený.
Kde se ale takové mýty berou? Mají snad nějaký reálný základ, na který se nabalují různá přibarvení dalších a dalších vypravěčů?
Jitka Krulcová
