Všimněte si někdy lidí okolo sebe, jak jedí banány. Odlamují špičku předtím, než si poprvé kousnou? Možná to děláte i vy. Ale proč? To je přece jasné – ve špičce je totiž hadí jed!
Dostává se tam, když se v tropických zemích sklízejí banány třesením banánovníků, v jejichž větvích se ukrývají jedovatí hadi… Věříte takovému příběhu?
Hadi se prý při třesení brání před pádem na zem jediným způsobem, jakým můžou – zakousnou se do špičky banánu. Kousnutím ale do ovoce vypustí jed. Když pak člověk náhodou otrávenou špičku sní, jed se mu dostane do těla a může se otrávit.
Tenhle rádoby logický příběh zná snad každý. Můžete si ale být jisti, že banánové špičky nepředstavují žádné nebezpečí. Jde opět o úspěšnou městskou legendu. Navíc, i kdyby nějakého hada napadlo kousnout do banánu, nevypouštěl by do něj jed.
Hadi jím totiž šetří a díky takzvanému Jacobsonovu orgánu a termoreceptorům poznají, že nejde o živého tvora, a smrtící tekutinu nepoužijí. V důsledku narušení slupky by navíc ovoce shnilo a vy byste si takový banán nikdy nekoupili.
POZOR NA HADY A PLÍSNĚ
Další varování před nebezpečnými banánovými špičkami zase říká, že se nemají jíst, protože v nich prý mohou být červi, nebo dokonce háďátka.
„Fiktivní příběh o hadech v banánech byl dokonce několikrát otištěn ve skandinávském tisku, ale nemocnice samozřejmě nepotvrdily ani jeden případ, kdy by nějaké dítě na kousnutí ‚banánové zmije‘ skutečně zemřelo.
V roce 1975 byla tato fáma ve Skandinávii tak rozšířená, že dotazy o hadech v banánech byly na lince první pomoci zaznamenávány dokonce několikrát denně,“ uvádí PhDr. Petr Janeček, který shrnuje městské legendy v knize Černá sanitka.
Může tedy banán člověku nějak ublížit? Teoreticky ano. Nebezpečí však nepředstavují hadi, nýbrž plísně či alergie na banány.
Jitka Krulcová