Domů     Záhady historie
Obětem sopky Vesuv pravděpodobně explodoval mozek
Kristýna Nováková
od Kristýna Nováková 9.11.2018
5.4tis
Výbuch Vesuvu
357
SDÍLENÍ
5.4tis
ZOBRAZENÍ

V roce 79 n. l. se odehrála přírodní katastrofa, jež navždy vymazala z mapy Pompeje, Herculaneum, Oplontis a Stabii. V ruinách těchto měst pak našlo svou smrt kolem 16 tisíc lidí. Dříve se jako příčina úmrtí obětí Vesuvu uvádělo udušení se popelem z chrlící sopky. Nejnovější výsledky výzkumu italských vědců však ukazují něco jiného.

Vědecký tým z Fakultní nemocnice v Neapoli zkoumal kostry 140 lidí, kteří se v době výbuchu nacházeli na pobřeží města Herculaneum. Mezi mrtvými byli muži, ženy i děti a minimálně jedna těhotná žena. Jejich smrt byla okamžitá, ale velmi děsivá.

Italské archeology zaujaly zejména stopy červené látky, které zůstaly na kostech i lebkách obětí. Podle vědců se jedná o zbytky železa a oxidů železa, jež mají být důkazem toho, že se mrtvým v důsledku působení extrémně vysokých teplot doslova uvařila krev v těle a proměnila se v páru. Tato pára pak vyvolala masivní tlak na lebku, ta nápor nevydržela a praskla.

Pozůstatky obětí ve městě Herculaneum

Teorii výzkumníků z Neapole podporuje také to, v jaké poloze byly oběti nalezeny. Zatímco smrt udušením předpokládá „smrtící pózu“, při níž těla obětí vypadá jako by se chystala k úderu nebo kopu, oběti v Herculaneu vypadají klidně.

Podle Pierpaola Petroneho, vedoucího vědeckého týmu, to naznačuje, že byly svaly obětí spáleny tak rychle, že neměly čas zareagovat.

Foto: journals.plos.org, oror.info
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 995
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.8tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.8tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 3.0tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]