Někteří vědci a historikové nedají dopustit na klasické výzkumné metody zahrnující poctivý archeologický průzkum, jiní sázejí na to, že stopy minulosti  se nám dochovaly i v místních označeních takzvaných toponymech.

Vezměme si za příklad takové zeměpisné označení Krkonoše. Kdo první použil toto pojmenování? Budete se divit. Prý to mohli být i Féničané!

S teorií, že Feničané dorazili ve starověku až do Krkonoš, přichází v devatenáctém století polský historik, spisovatel, malíř a etnograf Jan Nepomucen Szczęsny Morawski (1818-1898). Svoje šokující závěry dokládá jazykovědným bádáním.

Teorie polského historika

Polský historik Jan Nepomucen Szczęsny Morawski byl ve své době respektovanou autoritou. Mimo jiné je pokládán za zakladatele polské regionalistiky.

Pravdou však je, že jeho velkou vášní byli Féničané, starověký semitský národ, který sídlil na východním pobřeží Středozemního moře. Féničané byli zdatnými obchodníky i mořeplavci. Založili i řadu vlastních kolonií ve Středomoří.

Mezi nejznámější patří dozajista mocné Kartágo. Stopy fénických obchodních stanic byly nalezeny například i na území Španělska.

Podle řeckého historika Hérodota se těmto odvážným námořníkům dokonce podařilo obeplout i Afriku. Ovšem, cesta Féničanů kamsi do oblasti Sněžky a Obřího dolu? Jak na to hloubavý Jan Nepomucen vůbec přišel?

Stopy v zeměpisných jménech?

V prvé řadě argumentoval, že Féničané se dali na cestu na sever, když Římané v roce 146 před naším letopočtem dobyli a pobořili Kartágo. S tímto předpokladem se pustil do studia místních zeměpisných jmen. Takto symbolicky došel až do Krkonoš.

Dvojice písmen „Kr“ prý znamenala v semitském jazyce Féničanů označení pro zimu. Dále v názvu Krkonoše objevil fénický výraz pro kovárnu. Pro Féničany tak byly Krkonoše jakousi zimní kovárnou.

Na ruku této teorii šel i fakt, že v našem nejvyšším pohoří se skutečně kdysi hledaly a těžily různé rudy. Zajímavé vysvětlení měl nadšený polský badatel i pro Krakonoše – bájného Ducha hor.

Ten byl prý něčím jako vrchním fénickým kovářem a tavičem. Inu, až si zase někdy uděláte výlet do Krkonoš, máte alespoň o čem přemýšlet. Ostatně, tato teorie by šla použít i pro vysvětlení, proč je v Krkonoších tak draho. Proč?

Protože peníze prý vynalezli Féničané… Proč však tak málo, to je další záhada, co říkáte?!