Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady? To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily

Bájný duch pečující o pohoří Krkonoše má nejasný původ. V češtině zdomácnělé pojmenování Krakonoš použil jako první divadelní dramatik V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč. Psal se tehdy rok 1824. Kde však hledat počátky mýtu o vládci Krkonoš? Jedna z teorií o šíření příběhů o Krakonošovi zazněla i v koprodukční česko-slovensko-německé pohádce K

Na vrcholu Sněžky objevíte pamětní desku, která je věnována dávnému a nikdy neobjasněnému zmizení mladého muže. Psal se rok 1828, kdy varšavský student Jozef Odrowaz-Pieniazek podnikl túru v Krkonoších. Už ho nikdo nikdy nespatřil. Jaký byl průběh celé události? Pamětní deska na Sněžce je opatřena textem v polštině a němčině. Důvodem

S koncem druhé světové války nacistické Německo horečně organizovalo nejen ústup svých vojenských jednotek, ale i evakuaci naloupených cenností a obsahu bankovních sejfů. Záhada, kterou se doposud nepodařilo vyřešit, je zmizení takzvaného „wroclawského zlata“. O co  se jednalo? Jako wroclawský zlatý poklad je označováno šest tun zlata z trezorů ban

Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad s blízkou horou... Tehdejší hradní pán velmi dlouho přemýšlel o stavbě takového mostu, avšak nevěděl, jak to udělat. Jednoho dne se na hradě objevil záhadný cizi

V roce 1968 spadla v polské části Krkonoš největší lavina v novodobé historii tohoto pohoří. Smutné prvenství si získala i počtem obětí – pád masy sněhu nepřežilo devatenáct lidí. Méně známou skutečností je, že za příčinu uvolnění laviny považovali někteří tajnou operaci zpravodajských služeb. Lavina se uvolnila 20. března 1968 a stokilometrovou ry

V roce 1928 ztroskotala po návratu ze severních polárních oblastí italská vzducholoď Italia. Na její palubě byl i český vědec František Běhounek (1898-1973). Není tedy divu, že se obyvatelé tehdejšího Československa o tuto událost velmi zajímali. A nejen to… Snažili se i pomáhat. Do hledání odpovědí po osudu ztracené výpravy se zapojila i Emílie S

Někteří vědci a historikové nedají dopustit na klasické výzkumné metody zahrnující poctivý archeologický průzkum, jiní sázejí na to, že stopy minulosti  se nám dochovaly i v místních označeních takzvaných toponymech. Vezměme si za příklad takové zeměpisné označení Krkonoše. Kdo první použil toto pojmenování? Budete se divit. Prý to mohli být i Féničané! [gallery ids="121960,121961,121962,121963

Sníh v nejvyšších polohách českých hor stále ještě láká k provozování zimních sportů. Zdá se však, že sjezdové tratě v Krkonoších mají však i svoji tajnou tvář. Nechce se ani věřit, že by snad 1. dubna 2023 mohlo cosi naznačovat, že v Krkonoších bují tajný starověký kult maloasijské bohyně Kybelé! Záhadné symboly ovšem naznačují, že by zde některé prudérní návštěvníky mohl čekat pořádný šok! [g

Naše nejvyšší hory byly od pradávna místem, ke kterým se vázala řada legend i pohanských rituálů. Není tak divu, že se katolická církev rozhodla dát najevo, že nikoli Krakonoš či jiný horský duch, ale ona je tady pánem. Na pomoc si přivedla i velblouda! Součástí těchto snah bylo i svěcení Labského pramene a jeho okolí. Obřadu se dne 19. září