Asi 40 kilometrů severozápadně od peruánského města Cuzco se nachází fascinující incké památky. Tři obrovské kruhy vypadají jako obrácené pyramidy. Odhalíme někdy jejich účel?
V nadmořské výšce 3500 m.n.m., což je dvakrát taková výška, než má nejvyšší česká hora Sněžka, se nachází tajemná oblast Moray. Najdete zde tři kruhové jámy, které vypadají jako pyramidy naruby. Jsou totiž stupňovitě zasazené do země.
Jejich hloubka je přes 30 metrů a dosahují šířky až 100 metrů! Po stranách terasovitých kruhů je vždy pár kamenných schodů, po kterých se dá sejít až na samotné dno pyramidy.
Na některých terasách také stojí kameny, jejichž stíny podle některých odborníků ukazují dny rovnodennosti a slunovraty. Autory podivných památek byli zřejmě příslušníci Incké říše, možná ale za nimi stály kultury ještě mnohem starší.
Indiánské divadlo
Americký vědec Brien Foerster se na místo Moray vypravil a nechal se unést zdejší akustikou.
„Když sestoupíte na spodní stupně pyramidy, slyšíte zřetelně, co si říkají lidé v těch nejvzdálenějších patrech, vysoko nad vámi.“ Zajímavé je, že tak dobře neslyšíte ty, kteří stojí poblíž.
„Mohlo se jednat o jakýsi amfiteátr, podobný těm, které vznikaly ve starověkém Řecku a Římě,“ vysvětluje Foerster. Ten prý nemusel sloužit jen jako nějaké divadlo, kam by se přišli lidé pobavit.
Incká kultura je známá svými magickými obřady i krvavými rituály, při nichž obětovali svým bohům!
Přírodní experiment
Vědci přišli na zajímavou anomálii. Na každém stupni pyramid jsou totiž jiné přírodní podmínky.
Mezi horními patry a těmi spodními tak vzniká neuvěřitelný teplotní rozdíl dosahující skoro 20°C! Tato vlastnost vede historiky k názoru, že se mohlo jednat o starodávnou zemědělskou laboratoř.
Jednotlivý stupeň má totiž své charakteristické mikroklima, které se liší od těch okolních. Mohlo zde růst několik plodin najednou, ačkoli každá potřebuje k životu jiné podmínky.
Inkové tak mohli přijít na způsob, jak si vypěstovat brambory, fazole i kukuřici na jednom místě. Opravdu došli k tak geniálnímu nápadu?
Neznámý generátor
Český záhadolog Libor Čermák popisuje, čeho si při zkoumání pyramid na Moray všiml: „Rozmístění tří pyramid není náhodné. Vždyť jejich nejspodnější části a zároveň středy jsou rozmístěné do pravoúhlého trojúhelníku.
O to víc mne překvapilo, že strany tohoto trojúhelníku jsou v poměru 3:4:5, což je ten nejzákladnější model Pythagorovy věty.“ Znali snad staří Inkové i Pythagorovu větu? Často se mluví o tom, že měli neobvyklé astronomické, matematické i geometrické znalosti.
Další z teorií říká, že před sebou máme elektrárnu využívající zvukové energie. Je to ale vůbec možné?