V lednu 2016 ohlásili astronomové objev velké planety na samém okraji sluneční soustavy. Údajně obíhá kolem Slunce daleko za drahou Neptunu. Zatím ji ale nikdo nespatřil – její přítomnost vědci pouze vypočítali na základě pohybů oběžných drah známých těles.
Možná navíc vůbec nejde o planetu, ale o malou černou díru!
Dva vědečtí pracovníci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) přišli s důkazy o existenci obří planety, která obíhá po velmi protáhlé eliptické dráze ve vnějších oblastech sluneční soustavy.
Tajemné těleso, kterému astronomové přezdívají Planeta X, obíhá Slunce ve vzdálenosti zhruba 20x větší než nejvzdálenější planeta Neptun – asi 29,9 miliardy kilometrů. Dokončení jednoho okruhu může trvat 10 000 až 20 000 let (planetce Pluto trvá pro srovnání jeden oběžný cyklus 248 let).
ZÁHADA NA OKRAJI SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Konstantin Batygin a Michael Brown z Caltechu odhalili existenci planety na základě matematického modelování a počítačových simulací, těleso se dosud nepodařilo pozorovat přímo. Jeho přítomnost se odvozuje z pohybu několika objektů na vnější hranici Kuiperova pásu, což je oblast za oběžnou dráhou Neptunu, která leží ve vzdálenosti 30–50 AU (astronomických jednotek) od Slunce.
1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce.
JDE O NÁHODU?
Podle Browna je domnělá 9. planeta sluneční soustavy přibližně 5000x hmotnější než Pluto. Na rozdíl od třídy menších objektů, kterým říkáme trpasličí planety, tak svému okolí gravitačně dominuje. Batygin a Brown odvodili její přítomnost ze shlukování šesti známých těles kroužících za drahou Neptunu.
Elipsoidní oběžné dráhy těchto ledových objektů směřují týmž směrem a jsou i stejně nakloněné, což naznačuje, že je pohání nějaká neviditelná síla. O náhodu se přitom podle vědců jedná s pravděpodobností pouze 0,007 %.
JAK VYVRÁTIT OMYL KOLEGŮ
Batygin a Brown prohlásili, že hlavním cílem jejich výpočtů a simulací paradoxně bylo prokázat omyl kolegů, kteří s podobnou informací přišli o dva roky dřív. Chad Trujillo a Scott Shepherd publikovali už v březnu 2014 článek o několika nejvzdálenějších objektech Kuiperova pásu, jejichž dráhy nejspíš ovlivňuje neznámé těleso – pravděpodobně planeta.
Tito dva vědci tehdy zveřejnili studii, v níž tvrdili, že daleko za trajektorií Neptunu by se mohly nacházet dokonce dvě velké planety, dosahující zhruba 2–15násobku hmotnosti Země.
NÁHODA PŘI OBJEVU PLUTA
Objev nové planety na základě jejího gravitačního působení na jiná tělesa by nebyl prvním případem v dějinách. Neptun se v roce 1846 také podařilo nalézt díky zjištěným odchylkám v dráze Uranu. A pozorované nepravidelnosti v pohybu Neptunu pak vedly astronomy k pátrání po další neznámé planetě: Pluto byl nakonec nedaleko předpovězené pozice objeven v roce 1930.
Podle současných poznatků se ale jednalo o náhodu – hmotnost Pluta by totiž nemohla pozorované odchylky vyvolat.
PLYNNÝ OBR PRCHÁ OD SLUNCE
Podle Batygina a Browna držíme nyní poprvé za více než 150 let v ruce data, která říkají, že sluneční soustava není s osmi planetami kompletní. Oba vědci předpokládají, že máme co do činění s malým plynným obrem, který původně vznikl mnohem blíž ke Slunci, ale pak se z nějakých důvodů vzdálil.
Potenciální nový člen našeho systému může podle simulací dosahovat až velikosti Neptunu, přičemž by měl kolem centrální hvězdy kroužit po eliptické dráze ve vzdálenosti zhruba 200–1200 AU.
PROČ NÁS PLANETA X NEOPUSTILA?
Planeta X určitě nemohla vzniknout tam, kde se dnes nachází, při formování planet. Dřívější simulace raných fází vývoje sluneční soustavy naznačovaly, že planet podobných Neptunu se mohlo skutečně utvořit víc a jedna z nich mohla být silou vzájemných gravitačních vlivů ze své dráhy vymrštěna.
Ačkoli simulace ukazovaly, že těleso zcela opustilo sluneční soustavu, možná tomu tak nebylo a zůstalo zachyceno na vzdálené oběžné dráze.
