Představujeme si, jak by asi mohl vypadat mimozemský život, zatímco netušíme, že něco takového se právě nachází pod našima nohama. Jakou sílu v sobě skrývá jediná buňka? Není to ani houba, ani živočich.

Tváří se jako houba, ale dokáže být i dravým parazitem! EnigmaPlus je na stopě asi nejpodivnějšímu stvoření planety!

Hlenka Physarum polycephalum je rozhodně jedno z nejzáhadnějších stvoření, jaká se vyskytují v našem bezprostředním okolí. Žije většinou na odumřelém dřevě a tváří se jako nezajímavá druhořadá houba.

Aniž bychom si to kdy ale uvědomili, skrývá se za její nenápadnou podobou organismus, který bychom normálně označili za mimozemšťana. A co když jím doopravdy je? Chodíme kolem ní bez povšimnutí a mezitím… Kdo ví, co si o nás myslí?

HLOUPÁ HOUBA, NEBO INTELIGENTNÍ TVOR?

Je to živočich, rostlina, nebo houba? To zatím nevíme. Často je řazena mezi jednobuněčné mikroorganismy, někdo ji řadí i mezi prvoky. Vlastně ale ani nevíme, jestli je to jednobuněčný, nebo mnohobuněčný organismus.

Není totiž ani jedno. Podle stávajících definic tvoří její tělo jedna jediná buňka, která má ovšem mnoho jader a vytváří takzvané plazmodium. Představte si to: buňka o velikosti třeba několika desítek centimetrů!

Jaký evoluční proces, vývoj, ji k tomu mohl dovést? A jde vůbec o pozemský organismus? Podle některých vědců na naši planetu denně spadnou miliony tun mimozemských mikroorganismů. Mohla by hlenka být jedním z nich?

Faktem je, že hlenka skrývá miliony buněčných jader, ty ale nejsou odděleny pevnou mezibuněčnou stěnou. Přesto tvoří podobně jako houby spory (výtrusy) a produkuje celulózu (buničinu). Jak to ale, že nemá podhoubí?

Má-li dostatek potravy, rozdělí se na jednotlivé buňky, které se pak pohybují svobodně jako samostatní jedinci. Odděleně nebo společně, pohybují se za potravou a vykazují prý i jisté známky „inteligence“ – dokážou například projít bludištěm!

KOLIK JE POTŘEBA RODIČŮ?

Zatímco normální biologický druh si vystačí s pohlavím mužským a ženským, hlenka má více než 500 různých pohlaví! Vznikají prý kombinacemi tří genů, z nichž každý má několik variant. Díky bohu, ke zplození potomka není třeba účast všech zástupců.

Sjezd hlenek z celého světa by nemusel být pěknou podívanou… Odlišují-li se ve všech třech genech, postačí pohlaví dvě.

POZOR NA JEDNOBUNĚČNÉ DRAVCE!

Nejčastěji se hlenky živí bakteriemi, některé jsou ovšem parazity. Dokázala by tato „jednobuňka“ usmrtit živočicha? Jisté je, že dokáže umořit celá pole kapusty. Hlenka kapustová (Plasmodiophora brassicae) je jedním z nejzávažnějších škůdců, kteří každoročně způsobují značné škody.

Kořeny napadených rostlin tloustnou a na kapustě se vytvářejí měkké nádory. Hlenka kapustová začala terorizovat pěstitele někdy po druhé světové válce, kdy se začal hojně pěstovat tuřín. Daří se jí v zadušené vlhké půdě, v polích obhospodařovávaných stroji, v kompostu, chlévském hnoji i při záplavách.

Jediné, co proti ní pomáhá, je prý vápno. Nejhojnějším druhem hlenky je vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum), ale známe více než 60 druhů až jedovatě zbarvených hlenek. Ve vlhkém počasí vylézají na pařezy a kameny, snad aby si hledaly potravu.

Ano, dovedou se hýbat!