reklama
1. října 1958: Začíná fungovat americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý jako NASA.
Domů     Reportáže
Osmý div světa. Stála naproti Tádž Mahalu jeho černá kopie?
Jan Šedivý
od Jan Šedivý 27.9.2020
5.9tis
246
SDÍLENÍ
5.9tis
ZOBRAZENÍ

„Na tyhle oči jsem to viděl. Na druhé straně řeky nechal Šáhdžahán vybudovat další hrobku. Ač černou jako uhel, jinak k nerozeznání od té původní,“ vypráví Tavernier o své cestě do Indie. Jeho posluchači na francouzském dvoře mu doslova visí na rtech. Jak to, že jím popisovaná stavba naproti slavnému Tádž Mahalu tedy nestojí? 

Jako jeden z prvních Evropanů navštíví a procestuje Indii francouzský obchodník Jean-Baptiste Tavernier (1605–1689), který se do dějin zapíše jako veleschopný překupník s diamanty. Jen na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715), jenž se později stane jeho mecenášem, jich prodá stovky.

Je to navíc právě Tavernier, kdo po Evropě rozšíří legendu, podle níž měl mughalský mogul Šáhdžahán (1592–1666), tvůrce slavného sněžně bílého Tádž Mahalu, postavit naproti němu úplně stejnou hrobku, ovšem černé barvy.

Je na pověsti něco pravdy? Po budově totiž není v okolí Tádž Mahalu ani památky. Skutečně vznikla, nebo šlo jen o Šáhdžahánův vysněný, ale nikdy nerealizovaný, záměr? 

Cestovatel a obchodník Tavernier pocházel z kartografické rodiny.

UCHVÁCEN EXOTIKOU

Už jako mladý netouží Tavernier po ničem jiném, než cestovat a poznávat cizí kraje. A protože je nebývale znalý v jazycích a má vrozenou schopnost navazovat přátelské vztahy téměř s kýmkoliv, má dveře do světa otevřené.

Nejdříve procestuje několikrát Evropu. Jeho dobrodružné srdce však volá po větší exotice a po ještě silnějších zážitcích. Roku 1638 se proto vydává na svou první výpravu do Indie. A zemi si na první pohled zamiluje. „Dokonce i v té nejmenší vesničce se dá obstarat rýže, mouka, máslo, mléko… cukr a bonbóny,“ popisuje hojnost exotické země. 

Mogul Šáhdžahán a milovaná manželka Mumtáz Mahal (v překladu: Perla paláce)

NEJVZÁCNĚJŠÍ DRAHOKAM

Ale nejde jen o bohatost potravin. Co skutečně Tavernierovi vyrazí dech je návštěva diamantových dolů poblíž města Agry, asi 170 km jižně od Nového Dillí. „Dovolte mi, abych vyjádřil svůj obdiv k vašemu bohatství, Vaše císařské Veličenstvo,“ praví s úklonem Tavernier, když je uveden do paláce mogula Šáhdžahána.

Oba muži si okamžitě padnou do oka a notují si i v oblibě drahých kamenů. Francouzský cestovatel zde naváže i hospodářské konexe a čile s drahokamy obchoduje. „Jak jste ho proboha získal?“ ptá se král Ludvík na původ krásného modrého diamantu. Tavernier se jen ušklíbne a francouzskému vladaři ho s pěkným ziskem prodá. „Nikdy nevysvětlil, jak se k němu dostal,“ píše publicista Robert J. Girod.

Drahokam, dnes známý jako Diamant Naděje, patří k nejvzácnějším nerostům na planetě a jeho hodnota se odhaduje na čtvrt milionu dolarů! 

Krásný diamant Naděje byl součástí francouzských korunovačních klenotů.

KNIHA ZPŮSOBÍ SENZACI

Naposledy Indii navštíví v roce 1665. Po návratu do vlasti se 61letý Tavernier ožení s dcerou perského klenotníka, s níž pak žije na svém panství v Savojsku. Své zážitky z cest sepíše do knihy s názvem Šest cest Jeana-Baptista Taverniera a způsobí s ní hotový poprask.

Píše v ní totiž například o monumentální černé hrobce, jíž si pro sebe nechal Šáhdžahán zbudovat na druhé straně řeky Jamuny – přímo naproti Tádž Mahalu. Stavbu však z důvodu rebélie svého syna nedokončil.

Tomu nahrává i fakt, že mogul je po své smrti pohřben do bílého Tádže ke své ženě, kde měla původně spočívat sama. 

Láska až za hrob. Tádž Mahal je monumentálním pomníkem zesnulé ženě.

ODRAZ V JEZEŘE?

Příběh o druhém Tádž Mahalu okamžitě vzbudí zvědavost v bezpočtu badatelů, kteří se dodnes pokouší existenci neexistující stavby z černého mramoru vysvětlit. Mnozí brzy dojdou k názoru, že se jedná o pouhý mýtus. Nedávná pátrání však naznačují, že by se pověst mohla zakládat na pravdě.

Nedaleko slavné hrobky totiž nechal Šáhdžahán ještě za života vybudovat nádhernou zahradu s hlubokým jezerem, v němž se odrážela celá silueta Tádž Mahalu. Vzhledem k jejímu potemnělému odrazu se jí začalo říkat černý Tádž.

Zahrada však byla relativně záhy zničena a zpustošena a zůstaly tak po ní jen legendy o černé stavbě, kterou zde bylo možné kdysi spatřit…

Foto: Wikimedia Commons, Pxhere.com
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 6.9.2022 2.9tis
Představitelé města Amarillo v oficiální tiskové zprávě žádají veřejnost o pomoc při identifikaci podivného tvora, kterého letos v květnu natočila bezpečnostní kamera tamní zoologické zahrady. Na přiloženém snímku je zachyceno vzpřímené dvounohé stvoření s psími či snad vlčími rysy.     „V temných a časných ranních hodinách dnes 21. května (kolem 1:25 hodin) zachytily bezpečnostní […]
od Eva Soukupová 2.9.2022 2.8tis
Žena, která si vyrazili na túru v přírodě, během procházky narazila na neidentifikovaného tvora. Pohotově se chopila telefonu a začala nahrávat. Její sestra a několik diskutérů na internetu nyní věří, že by na záznamu mohl být zachycen „tasmánský tygr“, psovitá šelma označovaná za vyhynulou.     Jessie Milde se v polovině srpna vydala ve společnosti […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]