Skip to content

Osmý div světa. Stála naproti Tádž Mahalu jeho černá kopie?

„Na tyhle oči jsem to viděl. Na druhé straně řeky nechal Šáhdžahán vybudovat další hrobku. Ač černou jako uhel, jinak k nerozeznání od té původní, vypráví Tavernier o své cestě do Indie. Jeho posluchači na francouzském dvoře mu doslova visí na rtech. Jak to, že jím popisovaná stavba naproti slavnému Tádž Mahalu tedy nestojí?

Jako jeden z prvních Evropanů navštíví a procestuje Indii francouzský obchodník JeanBaptiste Tavernier (1605–1689), který se do dějin zapíše jako veleschopný překupník s diamanty. Jen na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715), jenž se později stane jeho mecenášem, jich prodá stovky. Je to navíc právě Tavernier, kdo po Evropě rozšíří legendu, podle níž měl mughalský mogul Šáhdžahán (1592–1666), tvůrce slavného sněžně bílého Tádž Mahalu, postavit naproti němu úplně stejnou hrobku, ovšem černé barvy.

Je na pověsti něco pravdy? Po budově totiž není v okolí Tádž Mahalu ani památky. Skutečně vznikla, nebo šlo jen o Šáhdžahánův vysněný, ale nikdy nerealizovaný, záměr?

Cestovatel a obchodník Tavernier pocházel z kartografické rodiny.
UCHVÁCEN EXOTIKOU

Už jako mladý netouží Tavernier po ničem jiném, než cestovat a poznávat cizí kraje. A protože je nebývale znalý v jazycích a má vrozenou schopnost navazovat přátelské vztahy téměř s kýmkoliv, má dveře do světa otevřené.

Nejdříve procestuje několikrát Evropu. Jeho dobrodružné srdce však volá po větší exotice a po ještě silnějších zážitcích. Roku 1638 se proto vydává na svou první výpravu do Indie. A zemi si na první pohled zamiluje.

„Dokonce i v té nejmenší vesničce se dá obstarat rýže, mouka, máslo, mléko… cukr a bonbóny,“ popisuje hojnost exotické země.

Mogul Šáhdžahán a milovaná manželka Mumtáz Mahal (v překladu: Perla paláce)
NEJVZÁCNĚJŠÍ DRAHOKAM

Ale nejde jen o bohatost potravin. Co skutečně Tavernierovi vyrazí dech je návštěva diamantových dolů poblíž města Agry, asi 170 km jižně od Nového Dillí. „Dovolte mi, abych vyjádřil svůj obdiv k vašemu bohatství, Vaše císařské Veličenstvo,“ praví s úklonem Tavernier, když je uveden do paláce mogula Šáhdžahána.

Oba muži si okamžitě padnou do oka a notují si i v oblibě drahých kamenů. Francouzský cestovatel zde naváže i hospodářské konexe a čile s drahokamy obchoduje. „Jak jste ho proboha získal?“ ptá se král Ludvík na původ krásného modrého diamantu.

Tavernier se jen ušklíbne a francouzskému vladaři ho s pěkným ziskem prodá. „Nikdy nevysvětlil, jak se k němu dostal,“ píše publicista Robert J. Girod. Drahokam, dnes známý jako Diamant Naděje, patří k nejvzácnějším nerostům na planetě a jeho hodnota se odhaduje na čtvrt milionu dolarů!

Krásný diamant Naděje byl součástí francouzských korunovačních klenotů.
KNIHA ZPŮSOBÍ SENZACI

Naposledy Indii navštíví v roce 1665. Po návratu do vlasti se 61letý Tavernier ožení s dcerou perského klenotníka, s níž pak žije na svém panství v Savojsku. Své zážitky z cest sepíše do knihy s názvem Šest cest Jeana-Baptista Taverniera a způsobí s ní hotový poprask.

Píše v ní totiž například o monumentální černé hrobce, jíž si pro sebe nechal Šáhdžahán zbudovat na druhé straně řeky Jamuny – přímo naproti Tádž Mahalu. Stavbu však z důvodu rebélie svého syna nedokončil.

Tomu nahrává i fakt, že mogul je po své smrti pohřben do bílého Tádže ke své ženě, kde měla původně spočívat sama.

Láska až za hrob. Tádž Mahal je monumentálním pomníkem zesnulé ženě.
ODRAZ V JEZEŘE?

Příběh o druhém Tádž Mahalu okamžitě vzbudí zvědavost v bezpočtu badatelů, kteří se dodnes pokouší existenci neexistující stavby z černého mramoru vysvětlit. Mnozí brzy dojdou k názoru, že se jedná o pouhý mýtus.

Nedávná pátrání však naznačují, že by se pověst mohla zakládat na pravdě. Nedaleko slavné hrobky totiž nechal Šáhdžahán ještě za života vybudovat nádhernou zahradu s hlubokým jezerem, v němž se odrážela celá silueta Tádž Mahalu.

Vzhledem k jejímu potemnělému odrazu se jí začalo říkat černý Tádž. Zahrada však byla relativně záhy zničena a zpustošena a zůstaly tak po ní jen legendy o černé stavbě, kterou zde bylo možné kdysi spatřit…

Foto: Wikimedia Commons, Pxhere.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky konspirace Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mongolská zhouba u Lehnice: Čím decimovala katolické elity?
epochaplus.cz

Mongolská zhouba u Lehnice:...

Mongolská říše se díky územnímu rozmachu ve 13....
První veganský komplex vitamínů a minerálů na podporu  plodnosti u žen
iluxus.cz

První veganský komplex...

Otázka početí dětí se ve společnosti stále častěji...
Báječné penne Caprese
nasehvezdy.cz

Báječné penne Caprese

Připomeňte si chuť léta a udělejte si skvělý...
V+W si stříleli z Hitlera. Roztržku řešil i Beneš
epochaplus.cz

V+W si stříleli z Hitlera....

„Jen stará čistá abdérská rasa bude žít....
Povodeň mi vzala úplně všechno
nasehvezdy.cz

Povodeň mi vzala úplně všechno

Když jsem si myslela, že nejhorší máme za...
Altán pro onkologické pacienty jako místo odpočinku
21stoleti.cz

Altán pro onkologické...

Nadějné vyhlídky, tak zněl název kreativního...
Hnízdečko skryté v oblacích
epochalnisvet.cz

Hnízdečko skryté v oblacích

82. patro, 63 milionu dolarů a nejvyšší...
Vánoční dům a muzeum medvídků
epochanacestach.cz

Vánoční dům a muzeum medvídků

Sedm tisíc medvídků na...
Jeskyně Val Camonica: Co znázorňují zdejší tajemné malby?
epochanacestach.cz

Jeskyně Val Camonica: Co...

Díky starým textům...
Když se lámou kosti
21stoleti.cz

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí....
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz

Ve znamení geometrie a...

Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř...
Pád Konstantinopole: prach, trosky a ulice zbrocené krví
epochalnisvet.cz

Pád Konstantinopole: prach,...

Vše je ztraceno. Nezajištěnou branou v...